You are here: Home Members redaktor's Home Vláda opatrně hledá odstup od Visegrádu

Vláda opatrně hledá odstup od Visegrádu

Polsko a Maďarsko nejen dál pokračují v politice, která prohlubuje jejich konflikt s Evropskou unií kvůli porušování principů právního státu, ale některými svými kroky vyvolávají pochybnosti už i v širším transatlantickém rámci.

Polsko kupříkladu nedávno svou snahou vyštvat ze země televizní stanici TVN, financovanou americkou mediální korporací Discovery. Maďarsko zase v podobě vyjádření podpory ze strany premiéra Viktora Orbána pro kazašského prezidenta Tokajeva, který při nedávných demonstracích nechal armádu střílet do demonstrantů.

Pro novou českou vládu představují rostoucí potíže Polska a Maďarska s demokracií a Evropskou unií těžké dilema. Na jedné straně potřebuje regionální spojence, přičemž visegrádská skupina se svojí už více než třicetiletou historií je užitečným nástrojem pro regionální spolupráci. Na straně druhé může příliš těsné spojenectví se zeměmi, které jsou na evropském pranýři, vytvářet v mezinárodním kontextu negativní obraz České republiky, a mařit tak efektivnost jejího předsednictví EU v druhé polovině tohoto roku.  

Při nedávné návštěvě Slovenska premiér Petr Fiala zatím zvolil taktiku opatrného našlapování. Připomněl, že v době, kdy Česká republika bude předsedat v druhé polovině tohoto roku EU, Slovensko bude předsedat Visegrádské skupině. Toho se dát údajně využít k lepšímu prosazování regionálních zájmů.

Fiala ale zároveň jasně deklaroval, že nová česká vláda se hlásí k dodržování principů právního státu i liberální demokracie a chce být platným členem EU. Tato jeho slova nepřímo kriticky mířila na dění v Maďarsku a Polsku, aniž by jména obou zemí vyslovil.

Nový ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek byl přímější, když při své návštěvě Bruselu řekl médiím, že nová česká vláda sice nechce zpochybňovat institucionální spolupráci v rámci Visegrádské skupiny, ale bude na rozdíl od předešlé vlády hledat partnery pro své cíle mnohem aktivněji na Západě. Visegrádská skupina tak už nebude hlavním nástrojem k prosazování zájmů naší země.

Leccos lze také vyčíst z reakcí na ostrá slova předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové-Adamové, která vyjádřila naději, že se Maďaři v nadcházejících volbách zbaví Viktora Orbána. Ačkoliv bývalý prezident Václav Klaus vyzval k odvolání Pekartové-Adamové z funkce předsedkyně Sněmovny, většina koaličních politiků přijala její prohlášení způsobem, který by se dal popsat jako souhlasné mlčení.

Příkladem měnících se postojů k Visegrádu byl i spor pětikoalice s prezidentem Milošem Zemanem, který v prosinci odmítal jmenovat Piráta Jana Lipavského ministrem zahraničí i kvůli jeho výrokům o potřebě přehodnotit visegrádskou spolupráci. Premiér Fiala nakonec Lipavského do funkce i přesto prosadil. Ten se nyní jasně distancoval od činů kazašského prezidenta hned poté, co mu Orbán vyjádřil podporu.

Největší problém s radikálnějším přehodnocením českého angažmá v rámci Visegrádské skupiny má mezi koaličními stranami Občanská demokratická strana. V Evropském parlamentu je členem frakce Evropských konzervativců a reformistů, v níž též zasedá polská strana Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyského. To ji v případném hledání kritického odstupu od dění v Polsku, ale i v Maďarsku svazuje ruce. Nemluvě o tom, že dva prominentní europoslanci ODS—Jan Zahradil a Alexandr Vondra—tvrdí, že dění v Polsku i Maďarsku je plně jejich vnitřní záležitost.

Zdá se ovšem, že Fiala přeci jen už opatrně zkoumá, jak si vytvořit od Polska a Maďarska, a  tím i od Visegrádu, jistý odstup. Je si dobře vědom, že pokračující úzké spojenectví se zeměmi, které porušují principy právního státu a jsou ve stále intenzivnějším konfliktu s Bruselem, by mohlo nejen zproblematizovat české předsednictví EU, ale také by bylo výsměchem snahám nové vlády navázat na odkaz Václava Havla.

 ČRo Plus, 13.1.2022