You are here: Home Members redaktor's Home Vůdcovské strany jsou slabinou české demokracie

Vůdcovské strany jsou slabinou české demokracie

Rychlý vzestup nového hnutí Přísaha, které založil bývalý vysoký policejní důstojník Robert Šlachta, je politickým příběhem, který z české politiky po roce 1989 už dobře známe. Veřejně známá osobnost anebo bohatý podnikatel s potřebným charismatem založí pod praporem boje s korupcí politický subjekt, jehož cílem má být vymýtit nemoci české demokracie a nastolit pořádek.

V 90. letech minulého století byli takovým politickým subjektem Republikáni Miroslava Sládka. Když z politiky zmizeli, zažila česká demokracie zhruba patnáctileté období, během něhož kralovaly takzvané tradiční strany. Roli sběrače protestních hlasů, kterou sládkovci plnili, na sebe vzala jedna z nich—Komunistická strana Čech a Moravy.

Další úspěšnou protestní stranou založenou na vůdcovském principu tak byly až Věci veřejné. Strana sice vznikla už v roce 2002, ale v roce ji 2009 ovládl podnikatel Vít Bárta, i když jejím předsedou byl formálně až do roku 2013 Radek John.

Hlavními hesly véček, jak se straně lidově říkalo, byl, jak jinak, boj s korupcí. Stejně jako sládkovci byly Věci veřejné závislé na vůdcovství  jediného člověka, přičemž bylo jasné, že pokud by se Bárta z jejího čela poroučel, nemá strana šanci dlouhodobě přežít. Což se stalo v roce 2013.

Ve stejném roce bylo podnikatelem Tomiem Okamurou založeno hnutí Úsvit, které se probojovalo do Sněmovny. I ono fungovalo na vůdcovském principu, takže když byl Okamura kvůli nejasnostem ve financování hnutí  vytlačen z předsednické pozice a hnutí následně  opustil, bylo skoro jisté, že hnutí nepřežije.

Což se také stalo. Okamura založil hnutí Spravedlnost a přímá demokracie, což je opět vůdcovské hnutí, které sice má formálně vnitřní strukturu a hierarchii, ale bez Okamury nemá šanci přežít.

Na vůdcovském principu založil svoje hnutí ANO i miliardář Andrej Babiš. I on do politiky vtrhnul s protestním motivem boje s korupcí a celkové očisty české politiky. Nabídl širší program než Okamura, což mu nakonec s přispěním účinné komunikační strategie pomohlo vystoupat až do premiérského křesla.

Ač se profiluje jako hnutí, je ANO Babišovým osobním projektem. Kdyby se Babiš z nějakého důvodu musel poroučet z jeho čela, skončilo by podobně jako Věci veřejné po odchodu Bárty.

Jako by u nás nebylo protestních hnutí fungujících na vůdcovském principu dost, založil Václav Klaus mladší v roce 2019 hnutí Trikolóra. I ono bylo fakticky jeho osobním projektem, i ono chtělo napravovat českou společnost. Poté, co se  v letošním roce rozhodl rezignovat na předsednickou pozici, zatím politicky přežívá zásluhou předvolební spolupráce s několika dalšími stranami.

Nyní přichází další spasitel—Robert Šlachta. Chce, jak jinak, bojovat s korupcí a nastolit spravedlnost. Hnutí Přísaha je budováno okolo něj, i ono může přežít, jen dokud stojí v  jeho čele.

Vznik jeho a dalších protestních hnutí založených na vůdcovském principu vyjevuje nevyzrálost české demokracie. Jisté skupiny obyvatel znovu a znovu hledají spasitele. Často jsou to ti samí, takže se už několikrát spálili. Podle agentury Kantar přecházejí k Přísaze nejvíce voliči ANO a SPD.

I v některých západních demokraciích se občas objeví strana založená na vůdcovském principu. V Nizozemsku to byla strana Geerta Wilderse, v Itálii Mattea Salviniho, ve Francii strany rodiny Le Penů. V jakousi vůdcovskou sektu Donalda Trumpa se mění i Republikánská strana v USA. Lze ovšem argumentovat, že až tito vůdci skončí, nenahradí je na politické scéně ihned nějaký nový rádoby spasitel. To se bohužel o české demokracii zatím říct nedá.

ČRo Plus, 10.6.2021