Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Vyhaslá ČSSD

Vyhaslá ČSSD

I zavedeným politickým stranám se občas stane, že přestanou vyzařovat energii. Někdy k jejich náhlému vyhasnutí přispěje jeden další skandál v řadě mnoha jiných, jako se to stalo občanským demokratům.

Jindy to může být sílící krize identity strany, která měla dlouho „svoje jisté“ v podobě sociálních skupin, které tradičně oslovovala, ale prudce se měnící poměry tuto stabilní voličskou základnu erodovaly. To je nyní případ naší sociální demokracie, stejně jako mnoha dalších „tradičních“ stran, nejen u nás.  

Signály, že si strana nevystačí s obranou sociálních jistot a nabídkou nových pro sociálně slabší vrstvy přibývají už mnoho let. Česká společnost se mění stejně jako ty západní. A zejména mladší lidé chtějí od politických stran odpovědi na otázky, které souvisejí s nejrůznějšími novými výzvami, které přinášejí globalizace a nové technologie. Chtějí alespoň nějakou vizi toho, jak bude jejich země pozitivně reagovat na vpravdě revoluční změny, které ve světě probíhají.

ČSSD tento vývoj vůbec nezachytila. Je to dnes strana konzervativní, která na většinu nových jevů reaguje defenzivně: ubráníme to či ono, ekonomické nejistoty zmírníme novými sociálními dávkami.

Uniká ji, že zejména mladší a vzdělanější voliči sociálními jistotami sice nepohrdnou, ale vnímají a přijímají svět jinak: v jeho tekutosti a s jeho výzvami. Chápou, že konzervovat a chovat se defenzivně nejsou odpovědi na současný pohyb ve světě. ČSSD je pro ně zoufale nemoderní strana, ať už se pojmu „modernizace“ vysmívá, kolik chce jejích teoretiků.

Změna v čele ČSSD nebude mít tudíž žádný velký efekt, protože vychází z mylného předpokladu, že příčinou současných problémů ČSSD je personální politika.  Skutečnou příčinou ale je, že pro stranu vyrostlou z tradic reformismu, otevřenosti, boje za lidská práva a internacionalismu, je pouhá obrana dosaženého--pepřená národnictvím a nedůvěrou ke světu za českými humny--cestou do pekel.

Lubomír Zaorálek nabídl jako „nový“ program nižší daně a vyšší platy pro 90 procent obyvatel, nové sociální dávky, národní hrdost a opatrnost vůči Evropské unii, zejména eurozóně. Coby čerstvá tvář možná přivede zpět nějaké voliče, ale popravdě řečeno populistická nabídka Andreje Babiše, podepřená jeho snem o moderní a fungující zemi v roce 2030, bude pro mnoho z nich nadále atraktivnější.

ČSSD bohužel není schopná nabídnout alternativu dokonce ani k Babišovu zmatenému, ne příliš demokratickému a velikášskému „snění“.  Program, pod nímž jde do boje, je jen pokračováním nedostatku odvahy a politické vize, které přispěly k jejímu postupnému vyhasínání. 

Právo, 22.6.2017