Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Výsledek eurovoleb je težké předvídat

Výsledek eurovoleb je težké předvídat

Před několika dny byl zveřejněn první průzkum volebních preferencí pro volby do Evropského parlamentu, jenž se hned stal námětem různých úvah o tom, které české politické subjekty, a v jaké síle, budou zastoupeny v příštím EP. Ve skutečnosti to nejpodstatnější, co o tomto průzkumu lze říct, je, že volby téměř jistě dopadnou velmi odlišně od toho, co předvídá.

Shrneme-li jeho výsledky, volby by vyhrálo hnutí ANO s šestadvaceti procenty, následováno občanskými demokraty se šestnácti procenty a Piráty se zhruba jedenácti procenty. Obě levicové strany, sociální demokraté a komunisté, by měly okolo 7 procent, stejně jako koalice TOP 09 a STAN. Ostatní strany by se do europarlamentu nedostaly.

Jedním z problémů zmíněného průzkumu je skutečnost, že předpokládá volební účast okolo osmadvaceti procent. To sice odpovídá volební účasti v roce 2009, ale je to o deset procent více než v roce 2014. Není úplně jasné, odkud se vzal předpoklad, že tentokrát se volební účast vrátí tam, kde kdysi byla, protože po opadnutí migrace neexistuje silné mobilizační téma, jakým byla v roce 2009 začínající ekonomická krize.

Další potíž s průzkumy preferencí před eurovolbami spočívá v tom, že ty obvykle zajímají jen velmi motivované voliče. To jsou v neobecnější rovině ti, kterým další osud EU tak či onak silně leží na srdci, přičemž ti, kteří jsou silně proevropští, jsou obvykle vzdělanější a žijí ve větší městech. Jsou to zároveň voliči, kteří nakonec k volebním urnám i přes obecně nízkou účast dorazí, což nelze říci o méně vzdělaných voličích s negativními postoji k EU.

Jinými slovy, čím nižší volební účast bude, tím větší jsou šance, že výsledky ovlivní zejména hlasy motivovaných proevropských voličů. Z těch ostatních pak hlasy voličů stran, které mají nejvíce disciplinované voliče—tedy komunistů a lidovců.

Hnutí ANO, které by podle průzkumu při účasti osmadvaceti procent voličů získalo šestadvacet procent hlasů, by patřilo k subjektům nejvíce negativně zasaženým každým procentem nižší volební účasti, protože Andrej Babiš vsadil na rozdíl od voleb v roce 2014, kdy k ANO přitáhl pravicové voliče, na postarší levicový elektorát. Kdyby mohl nadále mobilizovat tyto voliče s pomocí strachu z migrace, možná by byla jejich účast vyšší, ale v současné situaci to bude těžké.

O spíše levicový, méně vzdělaný, a k evropským otázkám tedy obecně lhostejný elektorát se budou chtít opřít i ČSSD, KSČM a okamurovci. Jen KSČM, jak už bylo zmíněno, má ale voliče, kteří jsou dostatečně disciplinovaní, aby šli volit. A totéž platí o konzervativním voličstvu lidovců.

Samostatnou kapitolou je ODS, která má sice obecně vzdělanější velkoměstské voliče, ale je i zásluhou svého volebního lídra pro eurovolby, Jana Zahradila, spojována s euroskepticismem. Průzkumy dlouhodobě ukazují, že voliči této strany jsou k EU vstřícnější než její přední politici, což se může projevit na volebních výsledcích negativně i tentokrát.

V případě stran, která spoléhají na proevropské, velkoměstské voliče, může hrát důležitou roli jejich věk. Zatímco koalice TOP 09 a Starostů se může opřít o proevropské voliče všech věkových kategorií, zejména Piráti mají určitý problém v tom, že jejich elektorát je mladý. Velkou otázku tedy je, zda se jim podaří tyto voliče přilákat k volbám.

Tradičně velkou roli hraje v eurovolbách i skutečnost, že celá země je jeden volební obvod, takže hodně záleží na tom, kdo konkrétně stane v čele té které kandidátky. I zde může mít koalice TOP 09 a STAN jistou výhodu, protože snad jen s výjimkou Zahradila z ODS, nabízí jako jediná v čele své kandidátky politiky dostatečně z minulosti známé i z domácí politiky.

Jisté je, že faktorů, které ovlivní konečný výsledek je příliš mnoho na to, abychom si mohli na základě průzkumů udělat představu o tom, jak volby opravdu dopadnou.

ČRo Plus, 6.3.2019