Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Vzkaz voličské koalice politikům

Vzkaz voličské koalice politikům

Je zřejmé, že druhé kolo senátních voleb nebude mít závažné politické dopady v tom smyslu, že by kvůli nim padaly hlavy ve stranických grémiích, svolávaly se mimořádné sjezdy nebo dokonce padla vláda.

Mají ovšem některé symbolické významy a budou zajímavým indikátorem politických trendů u nás.

Tak především ukáží, jaké jsou limity kouzla Andreje Babiše. Už samotná skutečnost, že hnutí ANO má v druhém kole jen devět kandidátů ve srovnání s 19 kandidáty ČSSD, zatímco na celostátní úrovni kraluje v průzkumech veřejného mínění, prozrazuje, že Babišovo kouzlo funguje zatím poměrně dobře na politické „makro úrovni“ - tedy pokud jde o celé jeho hnutí.

Nefunguje už tolik tam, kde musejí „jeho“ kandidáti ukázat trochu více z vlastní osobnosti a programu, než jen opakování formulek „makáme“, nebo „prostě zařídíme“ - s Babišem stojícím na billboardech jako dobrý táta za nimi.

Ve vztahu k ANO jsou tyto volby symbolické ještě z jednoho důvodu. Zatímco po komunálních volbách, v nichž ANO zvítězilo ve větších městech, začali babišovci tvořit povolební koalice bez ohledu na možná přání voličů, v druhém kole senátních tvoří koalice voliči.

Jinými slovy, zatímco na některých radnicích a magistrátech se ANO pružně spojilo tu s komunisty, tu s občanskými demokraty, tu se sdruženími nezávislých, a jinde pro změnu se stranami, s nimiž vládne centrálně, na úrovni senátních okrsků se ukáže, co si o ANO myslí voliči ostatních stran.

Jinými slovy, ukáží se kandidáti ANO jako přijatelní pro voliče ostatních stran, anebo ANO doplatí na Babišovy útoky na tradiční politické strany a politiku obecně?

Míra ochoty voličů jiných stran podpořit kandidáty ČSSD bude důležitá nejen pro tuto stranu, ale i obecněji.

V minulosti ČSSD vítězila v druhém kole zejména v obvodech, kde se těsně za dvojící postupujících kandidátů umístil kandidát komunistů. Byl-li součet hlasů pro postupujícího sociálního demokrata a nepostupujícího komunistu větší než 40 procent, měl sociální demokrat zvolení v podstatě zaručené.

Jenže to bylo v době, kdy byla politická scéna ostře polarizovaná mezi levicí a pravicí. Nyní vede hlavní dělící čára české politiky mezi tradičními stranami a rádoby apolitickými novici.

Pokud by volby ukázaly, že voliči ve svém rozhodování tuto novou dělící linii nadřadili dlouholeté pravo-levé řevnivosti, byla by to pro budoucnost české politiky důležitá zpráva. A platí to nejen o případné podpoře pravicových voličů pro kandidáty ČSSD, ale i naopak.

V jiné rovině je možná nejsymboličtějším kláním druhého kola voleb střet v Praze 5 mezi Václavem Láskou, kandidujícím za lidovce a zelené, a Pavlem Žáčkem, kandidujícím za ODS. Je to totiž svým způsobem spor o pohled na minulost. Láska se chce vypořádat s polistopadovými kmotry, Žáček je symbolem „kádrování“ předlistopadové minulosti.

 Nejenom výsledek klání mezi politikou tradičních stran a „apolitikou“ ANO, ale i výsledek tohoto klání symbolicky ukáže, co české veřejnosti leží víc na srdci.

Právo, 18.10.2014