Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Za co vděčíme Klausovi a Zemanovi

Za co vděčíme Klausovi a Zemanovi

Nemálo lidí vidí dodnes Václava Klause jako reformátora, který dokázal v devadesátých letech navzdory chybám vytvořit u nás tržní ekonomiku. Nemálo lidí je též vděčno Miloši Zemanovi za to, že jeho vláda po roce 1998 poněkud chaoticky zprivatizovanou ekonomiku stabilizovala a navíc dokázala splnit většinu úkolů požadovaných Bruselem pro vstup do Evropské unie.

Jenže Zemanovi a Klausovi „vděčíme“ bohužel nejenom za výše zmíněné politické výkony, které budou do historie zapsány nejspíš pozitivně. Dodnes je s námi i řada dalších dopadů jejich kroků z 90. let, které zdaleka tak pozitivní nejsou.

O neblahých důsledcích opoziční smlouvy, jejíž výročí jsme si nedávno připomněli, bylo už řečeno a napsáno mnoho. Podvázala ve jménu „stability“ parlamentní demokracii, a vytvořila mezi dříve tvrdě soupeřícími ODS  a ČSSD mocenské souručenství s cílem potlačit menší strany a rozdělit si sféry vlivu ve státě. Pozdější rozsáhlá systémová korupce byla jedním z jejích důsledků.

Ale problematické dědictví Klause a Zemana  z 90. let je s námi dodnes i v jiných, často konkrétních podobách. Třeba nyní v podobě kauzy H-Systém, v níž se po rozhodnutí Nejvyššího soudu má více než 60 rodin vystěhovat z domů, které už fakticky dvakrát zaplatily.

To, že Klaus na konci svého prezidentství zastavil svojí abolicí trestní stíhání i řady lidí spojených s tunelářskou kauzou H-Systém, se už v médiích propíralo. A snad by se na to nakonec i zapomnělo, kdyby nyní neměli nyní skončit na dlažbě lidi, kteří omilostnění podvodníci podvedli.

Dozvídáme se ale také, že od H-Systému pobíral za údajné propagační aktivity nemalé částky i Zemanův šéfporadce v té době Miloslav Šlouf. Přímo od hlavního architekta tunelářské kauzy  Petra Smetky, jehož pochybné podnikatelské aktivity byly umožněny i politickým krytím ze strany Klausova okolí, dostával Šlouf i peníze v hotovosti, které pak končily v pokladně ČSSD. A možná i ODS.

Dědictvím Klause a Zemana je ale v obecnější rovině i Andrej Babiš. Tento pracovník zahraničního obchodu z 80. let se mohl stát druhým nejbohatším českým podnikatelem především zásluhou právního šera a politického tolerování podnikatelských praktik, které zavedl Klaus a v podstatě převzal Zeman. To, že poté, co se rozhodl jít do politiky, Babiš sám sebe úspěšně vykreslil jako bojovníka proti korupci a politikům i politickým stranám bývalé éry, je nejen smutným dokladem krátké paměti mnohých, ale i míry znechucení, kterou masová korupce a šlendrián, jejichž základy byl položeny v 90. letech, vyprovokovaly.

Je hezké, když se Babiš nyní snaží v kauze H-Systém angažovat na straně postižených. Jistě mu to přinese politické body. To, že na jeho cestě k podnikatelskému úspěchu leží řada nevybíravě převálcovaných konkurentů a protivníků, kteří též ztratili vše, průměrné občany nedojímá tolik jako lidé, kteří mají být v přímém televizním přenosu vystěhováni z domů, které dvakrát zaplatili.

Jinými slovy: „hodnoty“, které převážily v 90. letech za vlád Klause a Zemana, jsou s námi dodnes. Vidíme to všude: nejen v kauze H-systému, ale i v podvádění mnoha dnešních politiků při získávání vysokoškolského vzdělání na pochybných vysokých školách nebo vychytralých postojů k Evropské unii.  

Ačkoliv se Babiš proti minulosti vymezuje, je jejím produktem úplně stejně jako prezident Zeman, a také proto si oba dobře rozumějí.  Společná je jim i nebývalá míra pokrytectví: prezident, jehož nejbližší poradce byl namočený  kauze H-Systém, se nyní pohoršuje nad nelidskostí soudů, a premiér, který je trestně stíhaný pro změnu píše „etický kodex“ pro svojí vládu.

Novinky, 27.8.2018