Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Západ na horské dráze

Západ na horské dráze

Mohlo by se zdát, že stačí málo, aby se západní svět po období politických turbulencí vrátil do zajetých kolejí.

 Kupříkladu kdyby po prezidentských volbách v Rakousku, v nichž nakonec těsně prohrál kandidát extrémní pravice, vyhráli v britském referendu zastánci setrvání Velké Británie v Evropské unii, a umírněná Hillary Clintonová porazila v prezidentském klání v USA na podzim populistu Donalda Trumpa.

 Jenže ani série takových dílčích politických vítězství dosavadního politického establishmentu nad silami, které volají po radikálních krocích, už věci do „normálu“ nevrátí. Kořeny současné krize totiž souvisí s tím, že západní politické instituce, tak jak byly vytvořeny po druhé světové válce,  nejsou dostatečně pružné a výkonné, aby byly schopné držet krok s globálním vývojem.

 Paradoxně mnohé z toho, co se děje, je přitom  výsledkem toho, že Západ technologicky, ekonomicky a komunikačně „oplodnil“ zbytek světa. Výsledkem je raketový růst dříve zaostalých zemí, který ovšem mění přerozdělování globálního bohatství v neprospěch Západu.

 Relativně těžkopádný systém liberální demokracie, uzamčený navzdory dosavadní nadnárodní integraci stále ještě  v lokálních politických arénách a nacionálních sentimentech, na nové výzvy nedokáže pružně reagovat. A nedokáže svým občanům vysvětlit, že bohatnutí zbytku světa na náš úkor je v dlouhodobém výhledu pro světovou stabilitu vlastně pozitivní.

Jedna část politického spektra chce nové výzvy řešit izolacionismem a posílením národních států. Jenže to nebude to cesta k úspěšnému řešení, protože  Západ vypustil z láhve džina, jehož globální chaotické působení mohou zkrotit jen politické instituce s globálním dosahem. K těm máme ale zatím daleko, takže je před námi období velkých politických zmatků a hledání nových politických aranžmá.  

Vývoj nejspíš nezajde až k  další globální válce, protože jsme si vytvořili jako součást poválečné bezpečnostní architektury i strašáka nukleárního sebezničení. Politický vývoj se ale může v příštích letech dost podobat jízdě na horské dráze. Držme si klobouky.  

Právo, 14.6.2016