Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Zelení už vlastně nejsou

Zelení už vlastně nejsou

Strana zelených čelí paradoxu: v okamžiku, kdy se skutečně začala zaobírat tématy, která mají co do činění s identitou zelených, rozpadá se. Tento paradox se dal čekat.

 

Do Poslanecké sněmovny se totiž strana sice dostala pod vlajkou zelených, ale s programem, který by bez větších problémů podepsaly liberální strany. V čele strany stál politik, který by se lépe vyjímal spíše v jedné z menších liberálních stran. Mnoho lidí, kteří dali zeleným hlas, tak učinilo právě proto, že ve straně viděli jakousi náhražku za bývalé liberální strany, jako byla Unie svobody nebo Občanská demokratická aliance.

 

Zatímco ovšem předseda Martin Bursík a lidé okolo něj byli přitažliví pro liberální voliče i jako koaliční partneři pro Občanskou demokratickou stranu, členská základna zůstávala zakořeněna v tradiční zelené agendě. Rozpor mezi tím, čím by zelení podle těchto lidí, reprezentovaných Republikovou radou, být měli, a čím se pod Bursíkovým stali, se dařilo více než rok potlačovat, protože zelení získali v koaličních jednáních tak významné posty, že i idealisté museli souhlasit s Bursíkovou pragmatickou strategií.

 

Dokud se programové ústupky týkaly témat, jež se dají „ohýbat“ a různě vysvětlovat—například míra liberalismu v otázkách ekonomických reforem—základna strany mlčela, protože zelení koneckonců byli schopni přinejmenším zmrazit v koalici některé projekty, jež ekologičtí aktivisté považují za škodlivé.

 

Jenže bylo jen otázkou času, kdy se vynoří téma, na němž se začne takříkajíc lámat chleba. Tím se stala otázka amerického radaru v České republice. Ať už toto téma otáčíme jakkoliv, pro běžnou zelenou stranu v Evropě je nepřijatelné. Evropští zelení jsou proti militarizaci i dalšímu zbrojení, nemluvě o ekologických dopadech výstavby vojenských základen.

 

Část českých zelených se tedy začala projevovat jako…inu, zelení. A ve straně se rozhořel spor, který už nepůjde uhasit. Navíc se v tomto sporu vyhrotily i osobní animosity. Bursíkův projekt „pravicové“ zelené strany se tak hroutí. Co ho nahradí není jisté. Je tak možné, že Česká politika skončí bez zelených v parlamentní politice.

 

MF Plus, 20.6.2008