Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Zeman ve válce se zpravodajci i Ústavou

Zeman ve válce se zpravodajci i Ústavou

Dalo se čekat, že prezident Miloš Zeman neskousne, že Bezpečnostní a informační služba před časem nepotvrdila jeho tvrzení, že se na českém území vyráběl nervový plyn novičok, který byl použit v pokusu zavraždit bývalého ruského agenta Skripala v Británii. Když se vláda nezbavila šéfa BIS Michala Koudelky, jehož odchod by uvítal, odmítl Koudelku alespoň jmenovat generálem.

To ale nestačilo. Nyní přešel do otevřeného útoku na BIS, k čemuž použil její novou výroční zprávu. BIS prý u nás neodhalila jediného ruského nebo čínského špióna, vymýšlí si je, ačkoliv před špionážními aktivitami Ruska a Číny varuje. Jsou to prý „čučkaři“.

Ponechme na odbornících, jak dobře či špatně BIS pracuje. Jisté je, že prezidentův veřejný útok na zpravodajskou službu je nepatřičný a zákeřný, protože tajná služba se jen těžko může bránit bez toho, že by zveřejnila tajné informace. Ty, které poskytuje ve své výroční zprávě, jsou jen špičkou ledovce.

Útok hlavy státu na jednu z tajných služeb je navíc ústavně problematický. Tajné služby podléhají vládě, nikoliv prezidentovi, dozor nad nimi vykonává Sněmovna. Prezident tak překračuje meze své ústavní role.

A není to bohužel zdaleka poprvé. Když ponecháme stranou jeho „kreativní“ výklad Ústavy při jmenování vlád, stojí za připomenutí kupříkladu jeho nedávno veřejně vyslovený názor, že by měl být zrušen Senát. Což je instituce, která má vůči prezidentovi kontrolní pravomoci.

Zeman též volá po odvolání ministra zahraničí Tomáše Petříčka, přičemž za fungování již jmenované vlády prezident nenese žádnou odpovědnost. Při nedávné návštěvě Izraele volal po přemístění české ambasády do Jeruzaléma, ač to není oficiální pozice vlády, která za ústavně neodpovědného prezidenta odpovídá. Ve výčtu lze pokračovat.

Prezidentovy výroky na adresu BIS pochopitelně vyvolaly prudkou reakci většiny sněmovních stran. Členové vlády prezidentův útok kriticky glosovali, ale od vlády jako instituce, vedené Zemanovým spojencem Babišem, se asi ničeho zásadního nedočkáme.

Český ústavně neodpovědný prezident má v tomto ohledu paradoxně volnější pole působnosti než ústavně mocný americký prezident. Když si Donald Trump na tiskové konferenci s Vladimirem Putinem po jejich setkání v Helsinkách dovolil zpochybnit práci amerických tajných služeb podobně, jako to nyní udělal u nás Zeman, vyvolal tím takový odpor i ve vlastní Republikánské straně, že se musel rychle omluvit.

Právo, 10.12.2018