Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Zrezivělá pravice

Zrezivělá pravice

Ani v krajských volbách občanští demokraté a TOP 09 nenaznačili, že by se měli vrátit na politické výsluní. ODS se sice přiblížila k desetiprocentní hranici, pokud jde o počet voličských hlasů v celostátním měřítku, a obě strany možná budou mít několik senátorů, ale celkově jsou jejich výsledky tristní.

Jedním z důvodů je kombinace personální vyprahlosti těchto stran se skutečností, že občanská pravice zůstává rozdělena do dvou subjektů. Jak ukázaly preferenční hlasy v Plzeňském kraji, nejpřitažlivějším politikem dua ODS a TOP 09 je bývalý ministr spravedlnosti za ODS a nyní europoslanec za TOP 09 (jejímž ovšem není členem) Jiří Pospíšil.

Normální by bylo využívat takového politika nikoliv v bruselském „exilu“ ale prominentně doma. Upozaděno ve strukturách obou stran, nebo uklizeno do Bruselu, zůstává i několik dalších politiků, kteří mají u veřejnosti větší ohlas než jejich strany.

Vtírá se tak otázka, proč se ODS a TOP 09 alespoň nepokusí spojit síly. Obě strany mají v podstatě stejný program, snad jen s výjimkou postojů k Evropské unii. Jejich separátní existence v současnosti jen nahrává hnutí ANO Andreje Babiše.

Problémem ODS a TOP 09 též zůstává, že dál dělají politiku podle tuhých ideologických šablon, které se snaží napasovat i na témata, k nimž by mohly přistupovat pragmaticky. Kupříkladu jejich odpor k elektronické evidenci tržeb je kontraproduktivní, protože většina veřejnosti vnímá toto opatření nikoliv jako útok na drobné podnikatele, ale jako způsob, jak zlepšit výběr daní.

Pokud chtějí obě strany konkurovat ANO, měly by ukázat větší míru pružnosti, protože ANO těží mimo jiné i ze změn ve vnímání politiky směrem k její menší ideologizaci mezi mladšími voliči. Navíc značná část veřejnosti dodnes vnímá obě strany jako pilíře vlády, za níž se země topila v korupci. Měly by tudíž být velmi opatrné, když nabízejí radikální opozici, včetně obstrukcí, vůči zákonům, které veřejnost vnímá jako kroky k omezení korupce a neplacení daní.

Obě strany mají paradoxně stejný problém jako sociální demokracie: populistický Babiš vyluxoval část jejích elektorátu. To, že ale mohou jejich bývalí voliči nyní podporovat Babiše, ukazuje, že nejsou ideologicky tak kovaní, aby je zpátky přivábily ideologické manévry. Přivábí je spíše jistý typ „postmoderní“ pružnosti a nových „neideologických“ témat--i když s pravicovým (či v případě ČSSD levicovým) znaménkem. Je ovšem otázkou, zda jsou toho ideově a funkcionářky poněkud zrezivělé strany schopné.

Právo, 12.10.2016