You are here: Home Members redaktor's Home Ztráta důvěry

Ztráta důvěry

Zjištění médií, že hlavní tvář boje s epidemií nového koronaviru u nás, ministr zdravotnictví Roman Prymula, večeřel ve středu pozdě večer v restauraci, za přítomnosti místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, může mít devastující dopady na to, co ještě u nás zbývá z důvěry občanů ve stát a jeho vedoucí politiky při boji s pandemií.

Restaurace měla být podle nařízení vzešlých z dílny Prymulova týmu zavřená. A ministr porušil i řadu dalších jím prosazovaných hygienických opaření. Neměl kupříkladu roušku. Není to přitom zdaleka poprvé, kdy papalášské chování politiků podrylo u nás důvěru lidí v přijatá omezení.

Ministryně financí Alena Schillerová si v jarní fázi pandemie opatřovala módní účesy, ač kadeřnictví byla zavřená. V médiích pak tvrdila, že si účesy vyráběla sama.

 Prezident Zeman uspořádal v Lánech poradu, při níž nejen nebyly dodrženy požadované rozestupy, ale servírovalo se jídlo. I v tomto případě Hrad nabídl dosti nevěrohodná vysvětlení. A kancléř Mynář dokonce uspořádal během karantény zabijačku. Prezident ho bránil s tím, že „prase bylo hladové“ a bylo ho nutné porazit.

Toto pohrdání politiků nařízeními, jejichž dodržování sami požadují od občanů, a následné nedůstojné mlžení okolo takových selhání, je nemalý problém. Úspěšnost v boji s nemocí covid-19 totiž závisí mimo jiné i na důvěře občanů v instituce státu.

Není náhoda, že nejlépe si v boji s pandemií koronaviru zatím vedou země, kde panuje vysoká míra důvěry v instituce státu a obecněji v racionalitu politiky, jako jsou Norsko, Finsko, Dánsko, Island nebo Nový Zéland.

Česká republika si počínala dobře v jarní fázi epidemie, kdy přijala přísná plošná opatření. Společnost brala nouzový stav jako nutný krok, byli jsme svědky velké vlny vzájemné solidarity. Vládě v té době věřilo více než 60 procent české populace.

Tento politický kapitál dokázala vláda, a zejména pak její předseda, od konce jarní vlny dokonale promrhat. V nedávném průzkumu důvěry v instituce a osobnosti, které hrály důležitou roli v boji s epidemií, se na prvním místě umístili odborníci, následovaní veřejnoprávními médii, zatímco premiér skončil na posledním místě jen se zhruba třetinovou důvěrou veřejnosti.

Jedním důvodem je chaotická politika v Babišově podání z léta tohoto roku. Ale k poklesu důvěry nepochybně přispělo i to, že leckteří politici „kázali vodu, a pili víno.“

Současná situace, v níž se Česká republika stala celosvětově „premiantem“ v růstu počtu nakažených v přepočtu na milión obyvatel a hrozí ji kolaps nemocnic, je bohužel i důsledkem masivní ztráty důvěry občanů ve stát a jeho současné politické instituce. Babišovi stále více lidí už nevěří ani slovo. Dalo by se dokonce argumentovat, že doporučení jím vyslovená jsou kontraproduktivní.

Mohli bychom se radovat, že se blíží konec jeho politické kariéry, ale jsme bohužel spolu s ním chyceni v  nebezpečné pasti. I část opozice argumentuje, že v krizi takových rozměrů se v čele země nepřepřahá, jenže jak bojovat s krizí v situaci, kdy stále více lidí nevěří vedení země stále ani nos mezi očima? Selhání Romana Prymuly, na jehož odbornost a rozvahu, mnoho lidí tváří v tvář premiérovým selháním, vsadilo, teď učiní boj s pandemií u nás ještě mnohem více složitým.

Novinky, 23.10.2020