You are here: Home Články / Articles 1999 Otazníky nad volebním zákonem

Otazníky nad volebním zákonem

Nový volební systém, který navrhuje Občanská demokratická strana, a k jehož schválení mají nyní blízko i sociální demokraté, má některé pozitivní rysy—například, tak jak se děje ve většinových systémech, by přiblížil poslance voličům. Ve skutečném většinovém systému ale záleží na osobnostech více, než na nich bude záležet v systému navrhovaném ODS a ČSSD. Ten coby systém převážně poměrný bude i nadále dominován sekretariáty politických stran. Při rozhodování, koho ve volbách podpořit bude samozřejmě hrát určitou roli, jaké osobnosti ta která strana v konkrétním obvodu postaví, ale volič bude nakonec do urny vhazovat pouze tu kterou stranickou kandidátku.

Už v tomto ohledu je nový systém kočkopes. Ze systémů poměrného a většinového zastoupení převezme spíše jejich negativní rysy. Jednou z výhod poměrného systému je například skutečnost, že dosti přesně odráží rozložení politických sil ve společnosti. Nový systém bude sice i nadále oficiálně systémem poměrným (jinak by musel být též přijat ústavní dodatek), ale strany budou jeho zásluhou získávat takový počet parlamentních křesel, který nebude odpovídat jejich skutečné síle. Malé strany tak získají nepoměrně méně křesel a velké strany získají nepoměrně více křesel, než je jejich skutečná podpora mezi voliči.

Nový systém též může mít nepředvídatelné politické dopady. ODS i ČSSD dosti naivně předpokládají, že dvěma nejsilnějšími stranami zůstanou právě ony. Pokud se bude politická a ekonomická situace dále zhoršovat, může se druhou nejsilnější stranou, nebo stranou vůbec nejsilnější, stát například strana komunistická. Zatímco v poměrném systému mohou demokratické strany zformovat i v takovém případě většinovou koalici, a zatímco ve dvoukolovém většinovém systému, kde v každém obvodě vyhrává pouze kandidát s nadpoloviční podporou, nemají komunisté velké šance, výrazné zvýhodnění silných stran, které je zakódováno v systému novém, by mohlo za určitých okolností vynést komunisty zpět k moci.

Vytvoření systému dvou silných stran by znamenalo, že se pravděpodobně musí změnit způsob volby prezidenta. Tím by se totiž při zachování současného způsobu volby stával obvykle kandidát té strany, která by právě dominovala. To by samozřejmě vedlo k přílišnému vychýlení moci směrem k jediné straně, která by tak automaticky ovládala nejen parlament ale i oba hlavní exekutivní posty ve státě.

Předsedové ODS a ČSSD přeceňují své prognostické schopnosti. Každý volební systém totiž vyvolává specifické, často nepředvídatelné chování jak politických subjektů tak voličů. V novém systému by menší strany byly nuceny vytvářet předvolební koalice, stejně jako učinily před senátními volbami na podzim minulého roku. Volby, jak víme, tehdy vyhrála čtyřkoalice. Voliči jsou zase neradi manipulováni, a účelová manipulace volebním systémem ze strany ODS a ČSSD u nich může vyvolat protireakci.

Ze všech českých politických stran je nový systém nejriskantnější pro ČSSD. Ta může pouze doufat, že se situace v zemi pod jejím vedením postupně zlepší a zastaví se tak propad jejích preferencí. Jinak jí hrozí reálné nebezpečí, že může být za přispění nového volebního systému zcela převálcována nejen ODS a KSČM ale i koalicí menších pravicových stran.

Právo - 28. 6. 1999