You are here: Home Články / Articles 2000 Forum 2000 v roce 2000

Forum 2000 v roce 2000

Čtvrtý ročník mezinárodní konference Forum 2000, pořádané pod záštitou prezidenta Václava Havla, se zabýval problémy vzdělání, kultury a duchovních hodnot v procesu globalizace. Mohlo se zdát, že tato poměrně abstraktní témata zavedou diskusi na letošním Foru do nezáživného rozumování plného obecných úvah. Ve skutečnosti bylo letošní Forum pravděpodobně nejzajímavějším a nejživějším ze všech dosud uspořádaných čtyřech ročníků konference.

Mezi účastníky diskuse během prvního dne konference, věnovaného vzdělaní, zazářili zejména dva řečníci: britský sociolog a rektor London School of Economics Anthony Giddens a bývalá premiérka Polska Hanna Suchocká. Giddens zdůraznil, že se v procesu globalizace radikálním způsobem mění samotná povaha vzdělání. Uvedl příklad slavné Encyklopedie Britanica, která představuje jakousi ucelenou sumu lidského vědění a ještě nedávno její svazky zdobily knihovny vzdělanců. Stejně jako mnoho ostatních podobných sumářů vědění, se Encyklopedie Britanica přesunula na Internet. Do „cyber space“ se podle Giddense postupně přesune i universitní vzdělávání, což otevírá velké možnosti studentům z méně rozvojových zemí.

Právě dostupnost vyššího vzdělání v méně rozvinutých zemích byla tématem mnoha dalších úvah. V době, kdy se nejdůležitějším produktem stávají vědomosti a inovace, a kdy se velká část komunikace odehrává prostřednictvím nových technologií, je naprosto nezbytné umožnit universitní vzdělání co nejširšímu počtu lidí a to i v zemích, kde je vzdělání zatím jen těžko dosažitelné. Jak varoval zástupce Studentského Fora 2000, Irčan Colm O’Cinneide, mezi mladou generací, zejména v méně rozvinutých zemích, panuje velká frustrace právě proto, že jim zůstává odepřena možnost vzdělání a tím i přístupu na globalizující se trh práce.

Druhý den konference, věnovaný duchovním hodnotám, byl pravděpodobně vrcholem letošního ročníku—a to nejenom proto, že den odstartoval svým projevem jeden z nejvýznamnějších náboženských představitelů světa, Dalai Lama. Všichni diskutující—náboženští a filozofičtí představitelé různých kultur—se shodli, že proces globalizace musí být postaven na společných duchovních základech. Jak Dalai Lama, tak například katolický arcibiskup ze Siera Leone, Joseph Ganda či hinduistický filozof Karan Singh, zdůraznili, že v základech všech velkých světových náboženství lze nalézt stejné hodnoty: lásku k bližnímu, solidaritu, toleranci.

Možná ještě zřetelněji než během celodenních diskusí byla tato skutečnost zřejmá během multireligiozní mše, která se u příležitosti Fora 2000 koná každý rok ve svatovítské katedrále na pražském hradě. Zástupci islámu, budhismu, křesťanství, judaismu a hinduismu—pěti největších náboženství světa—společně sloužili mši, z níž bylo nejen patrné, že všechna tato náboženství vyrůstají z podobných základních hodnot, ale že jsou vlastně různým kulturně podmíněným vyjádřením Stejné základní myšlenky a vztahují se ke stejnému transcendentálnímu principu, ať už jej nazýváme jakkoliv.

Třetí den konference, věnovaný kultuře, se potýkal zejména se třemi tématy: ohrožení takzvané vysoké kultury kulturou masovou, kterou podporuje právě proces globalizace; schopností udržet lidský kontakt (a produkovat autentické umění) v prostředí, kde se lidské interakce stále více posunují do neosobního prostředí moderních komunikačních technologií; a ohrožení kultury nekritickým zbožněním trhu. Například Chorvatská spisovatelka Dubravka Ugrešič varovala proti trivializaci skutečné kultury ve prospěch masové kultury pod diktátem trhu.

Český spisovatel Ivan Klíma zdůraznil, stejně jako několik ostatních řečníků, i skutečnost, že globalizovaná, mediálně dominovaná kultura ignoruje skutečnou bohatost různých národních či regionálnách kultur a vytváří umělé symboly globální kultury. Důležitost zakotvení v národním prostředí zdůraznil i norský spisovatel Jostein Gaarder, který argumentoval, že globální kulturu může umělec obohatit pouze tehdy, pokud jeho osobní sdělení vyrůstá z konkrétních kořenů a místní identity.

Ačkoliv se zabývaly rozdílnými tématy, všechny tři dny konference kroužily okolo společné otázky: je možné proces globalizace přivést pod kontrolu, či se jedná o samopohyb, který můžeme pouze reflektovat? Prezident Václav Havel pravděpodobně nejlépe vystihl podstatu toho, oč jde intelektuálům, kteří se zdánlivě pouze pasivně snaží reflektovat proces globalizace. Přirovnal dnešní situaci k situaci disidentského gheta v komunistickém Československu, kdy intelektuální revolta zdánlivě též dávala malý smysl tváří v tvář zdánlivě neporazitelnosti systému. Ukázalo se ale nakonec, že ideje generované v malém a zdánlivě izolovaném intelektuálním ghetu byly silnější než komunistický systém a byly schopné ho překonat.

Přítomnost - 19. 10. 2000