You are here: Home Články / Articles 2000 Několik postřehů k českým volbám

Několik postřehů k českým volbám

Senátní a krajské volby nabízejí několik základních lekcí. Především se znovu ukázalo, že v senátních volbách, kde kandidáti většinou kandidují jako osobnosti i straničtí reprezentanti zároveň, má smluvní opozice poměrně slabé postavení. Především nedokáže nabídnout ve většině případů skutečné osobnosti. Čtyřkoalice z dvoukolového většinového systému profituje též proto, že ve druhém kole voliči ODS a ČSSD volí většinou proti sobě navzájem. Smluvně-opoziční partnertsvi jejich lídru je voličům obou stran vcelku lhostejné, jak se zdá. Přesto nemá čtyřkoalice vyhráno, protože porážkou pro ní bude, pokud smluvně-opoziční strany získají zpět ústavní většinu. To by jim umožnilo dokončit jejich společně dílo rekonstrukce politického a ústavního systému. Čtyřkoalice a komunisté tedy potřebují zvítězit alespoň ve čtrnácti obvodech. Na komunisty, kteří zatím s ústavními změnami nesouhlasí, nelze ovšem spoléhat. Zvítězit ve čtrnácti obvodech z devatenácti, v nichž jsou čtyřkoaliční kandidáti v druhém kole, bude ale pro samotnou čtyřkoalici obtížné.

Získání senátního křesla hned v prvním kole ve čtvrtém pražském obvodě, ve kterém ODS investovala do svého kandidáta velké prostředky, činí z Josefa Zieleniece téměř automaticky kandidáta na šéfa čtyřkoalice. Ta by měla Zieleniece pozvat do svého čela. Dávalo by ji to velké šance vyhrát příští celostátní volby.

Těžká porážka Šloufa je výtečnou zprávou pro českou demokracii. Není to s námi zřejmě až tak zlé.

V dalších klíčových obvodech se chystá k překvapením nepříjemným pro opozičně-smluvní strany. Porážka Libuše Benešově by znamenala nejenom její odchod z čela Senátu, ale zřejmě i odchod z předsednictva ODS. Jednalo by se i o částečnou porážku Klause, neboť Benešová je jednou z nejoddanějších Klausových zastánkyň. Ministr zahraničí Jan Kavan bude mít velmi těžkou pozici ve druhém kole už proto, že může spoléhat snad jen na podporu komunistických voličů.

Krajské volby především ukázaly, že ČSSD se nachází v těžké krizi. Na celostátní úrovni jí sice preference stoupají, ale to se zatím nijak nepromítlo do regionální a senátní úrovně voleb. Miloš Zeman se pro stranu stal jasnou přítěží. Je možné argumentovat, že bez hulvátského a postkomunistickými poradci obklopeného Zemana v čele by si strana počínala lépe.

Extrémně malá volební účast nahrála komunistům a ODS, které mají disciplinovaně voliče. Zejména skvělá umístění komunistů tak není třeba přeceňovat v celostátním měřítku, protože v celostátních parlamentních volbách volí okolo sedmdesáti procent voličů. Vítězství ODS v nadpoloviční většině krajů vzhledem k nízké účasti voličů též trochu bledne. I ona profituje z disciplinovaných voličů. Slušné umístění čtyřkoalice, včetně vítězství v několika krajích, by mělo být pro ODS varováním před volbami v roce 2002, kterých se účastní mnohem více voličů čtyřkoalice než voleb krajských.

Těžká porážka ČSSD by samozřejmě měla být v normální demokracii důvodem k rezignaci vlády Miloše Zemana nebo alsepon k hlasování o důvěře. U nás se tak bohužel nestane. K politické kultuře i například takové Itálie, kde předseda vlády d´Alema po nedávných prohraných regionálních volbách odstoupil, máme ještě daleko. Opozičně-smluvně deklarovaná politická stabilita je nade vše - i kdyby nám měl nakonec vládnout jenom sám Miloš Zeman. Pravdou ovšem je, že po zdrcující porážce ČSSD jak v senátních tak krajských volbách, vládne České republice vláda tak menšinová, že se té menšiny už ani není možné dopočítat. ČSSD je menšinová na všech úrovních a je smutné, že tuto menšinu ODS zřejmě hodlá i nadále udržovat u moci.

Neviditelný pes - 14. 11. 2000