You are here: Home Články / Articles 2001 ČSSD by měla čelit euroskepsi

ČSSD by měla čelit euroskepsi

Debatě o Evropské unii, která se v poslední době rozběhla v českých médiích, dominují nikoliv nekritičtí proevropští nadšenci, jak se často tvrdí, ale stále více jí ovládají domácí euroskeptici. Sociální demokraté, kteří se profilují jako nejvíce proevropská politická formace, jež s příslibem členství v unii spojila svůj politický osud, by se měli pokusit tomuto trendu aktivně čelit. S výjimkou ministra zahraničí Jana Kavana ovšem většina předních politiků ČSSD nechává argumenty sílící protievropské lobby bez povšimnutí. Na toto jednání by mohla doplatit nejen Česká republika, ale za rok, u volebních uren, i ČSSD, neboť porážka ideje členství v EU bude i porážkou této strany.

Jedním z důvodů pasivity při boji se sílící euroskepsí, šířenou především opozičně-smluvním partnerem ČSSD, je pravděpodobně skutečnost, že naše členství v EU se zdá být hotovou věcí a příznivcům co nejrychlejšího vstupu do EU jsou výhody členství natolik jasné, že nemají potřebu je vysvětlovat. Důvodem může být i politický alibismus. Koneckonců po euroskepsi existuje nemalá politická objednávka. Jenomže právě ČSSD si nemůže dovolit na tuto politickou objednávku slyšet a měla by proti ní aktivně bojovat.

Důvodů pro takovou politickou objednávku je několik. Mnoho občanů se například obává otevřené soutěže v jednotném evropském prostoru, od kterého nás nyní ještě stále odstiňují národní hranice a různé domácí instituce. Je koneckonců mnohem snadnější ujišťovat se o vlastní národní výjimečnosti ze závětří domácích humen, než tak činit v přímé konfrontaci s ostatními Evropany. Důvodem je i skutečnost, že česká privatizační cesta vytvořila mocné ekonomické skupiny, které se naučily operovat v neprůhledném, nestandardním prostředí a bojí se jasných pravidel hry. Totéž koneckonců platí i o některých politických subjektech a politicích.

Argumentace samotných euroskeptiků má několik úrovní. Jedni nám tvrdí, že ekonomické výhody vstupu do EU jsou ve skutečnosti mnohem menší, než se předpokládá, a že náš vstup do EU může nakonec být nakonec docela drahý. Další popisují EU jako nedemokratický, byrokratický a socialistický útvar, který zadusí zdravé liberální instinkty, které ještě stále existují v naší společnosti. Jiní zdůrazňují, že je třeba chránit naši národní identitu a suverenitu, a varují, že bychom se v EU mohli rozpustit jako kostka cukru v kávě. Nechybějí ani nedospělé, uraženecké reakce na některé vyjednávací pozice EU.

Zatímco je jasné, že EU není rájem, a že o členství musíme vyjednávat bez zbytečných ústupků, je zároveň neustále nutné připomínat nikoliv jen ono poněkud obehrané, „k členství nemáme alternativu“, ale především skutečnost, že EU je nejúspěšnějším evropským projektem v historii kontinentu. Ten už zabezpečil několika generacím občanů členských zemí bezprecedentní blahobyt, politickou stabilitu a mír.

Pozornost kritiků EU se soustřeďuje především na identifikování a kvantifikování možných nevýhod členství. Téměř nikdo u nás se zatím nepokusil vážně identifikovat a kvantifikovat nevýhody našeho případného nevstoupení do EU. Existují přitom zahraniční analýzy, které přesvědčivě ukazují obrovské a exponenciálně rostoucí ekonomické ztráty způsobené každým rokem odkladu našeho členství.

Málokdo též čelí rozmáhající se euroskepsi konkrétními příklady toho, co odklad členství může znamenat pro průměrné občany, stejně jako málokdo nabízí jednoduché komparativními pohledy, které ilustrují výhody členství. Stačí se přitom podívat na příklady Irska, Portugalska, Španělska, či Řecka—zemí, které v době vstupu ekonomicky a sociálně výrazně zaostávaly nejen za EU, ale dokonce i za komunistickým Československem. Pokrok, kterého tyto země za posledních dvacet let dosáhly, je výsledkem nejen obrovských peněžních transferů do méně rozvinutých částí EU, ale i přijetí právních, hospodářských, sociálních a dalších standardů EU.

Pokud se sílící euroskeptické lobby podaří náš vstup do EU nakonec zmařit nebo výrazně oddálit, vystaví v budoucnosti frustrovaní čeští občané politický účet nejen dnešním euroskeptikům z řad vrcholových politiků ale i sociálním demokratům--pokud nedokáží náporu euroskeptiků aktivně čelit.

Právo - 11. 6. 2001