You are here: Home Články / Articles 2001 Jaké je pořadí hodnot?

Jaké je pořadí hodnot?

V jazyku politické korektnosti, který západní politici používají v reakcích na teroristický útok na Spojené státy, se pečlivě dbá na to, aby Západ nebyl ani náznakem nadřazován ostatním civilizacím a kulturám. Politici do omrzení opakují, že současný konflikt je bojem s terorismem, nikoliv střetem civilizací či kultur.

Je to pochopitelné. Pokud budeme civilizaci vnímat jako kulturu v širokém slova smyslu, není skutečně možné nadřazovat žádnou civilizaci těm ostatním. Každý civilizační okruh vytvořil hodnoty, které mají nárok na universální platnost, a o které se díky pokračující globalizaci čím dál tím více dělíme. Navíc USA se pokoušejí vybudovat a udržet při životě křehkou mezinárodní koalici proti terorismu, do níž chtějí zahrnout i nezápadní země.

Problém nastane, když se pokusíme definovat, za co vlastně proti terorismu bojujeme. Někteří politici hovoří o spravedlivé odplatě. Jiní zdůrazňují obranu západních hodnot. Ve skutečnosti bychom ovšem spíše měli hovořit o boji za jisté hodnoty, které sice byly formulovány západní civilizací, ale které jsou universální. Jedině tak je možné boj s terorismem chápat jako obranu hodnot, které náleží celému lidstvu.

Těmito hodnotami jsou především svoboda, rovnost všech před zákonem a ideje lidských práv. Tedy vlastně soubor hodnot, do něhož se vývoj křesťansko-židovské civilizace přetavil zhruba v době francouzského osvícenectví. V relativizujícím jazyku politické korektnosti se ovšem mnozí západní politici najednou zdráhají otevřeně mluvit o těchto hodnotách jako o hodnotách universálních. Snad ze strachu, že by mohli urazit ostatní civilizace, se bojí nahlas říci, že zatímco západní civilizaci jako celek nelze nadřazovat jiným civilizacím, určité hodnoty, i když třeba byly vytvořeny Západem, jsou nadřazeny jiným hodnotám. Například, že svoboda je nadřazena nesvobodě a demokracie je nadřazena tyranii!

Nemohou pak ovšem ani říci, že v boji proti terorismu jde především o to, aby universální hodnoty lidských práv a svobody začaly skutečně platit i v režimech, které dnes podporují terorismus. Například afghánský Talibán by tak měl být svržen nejenom proto, že podporuje terorismus, ale především proto, že naprosto brutálním způsobem porušuje lidská práva, především žen.

Důvodem jisté vyhýbavosti západních politiků ve vztahu k universální platnosti některých hodnot vytvořených Západem je možná i taktická opatrnost. Jestliže by veřejně připustili, že jediným skutečným dlouhodobým řešením současného konfliktu je boj za hodnoty svobody a lidských práv, museli by též otevřeně říci, že jim jde o vytvoření demokracie v zemích, kde dnes neexistuje, protože skutečné respektování svobody a lidských práv je možné jen v demokraciích. To by ovšem vyžadovalo v některých případech nejen nasazení vojenské, ale především rozsáhlou ekonomickou a další pomoc Západu zaměřenou na modernizaci zaostalých zemí.

S výjimkou Turecka v islámském civilizačním okruhu dnes v podstatě neexistuje jediná skutečná demokracie. A ani o té turecké se nedá říci, že by plně respektovala lidská práva. Podpora protizápadního terorismu se zdaleka neomezuje jen na hrstku fanatiků skrývajících se v afghánských horách, ale přichází v různých podobách od jednotlivých států, které „shodou okolností“ patří k islámskému civilizačnímu okruhu.

Konstatování tak zřejmé skutečnosti je dnes pro mnoho západních politiků obtížné, protože se bojí, že urazí Islám. Ve skutečnosti ale Islám urážejí především tím, že de facto uznávají právo režimů vládnoucích dnes v islámském civilizačním okruhu potlačovat svobodu. Při takovém uvažování je tak například možné vytvářet mezinárodní koalici proti terorismu i s režimy, které pošlapávají lidská práva a jsou na seznamu zemí, které sponzorují terorismus.

Některé hodnoty vyprodukované západní civilizací nelze relativizovat. I země náležející k ostatním civilizačním okruhům se po druhé světové válce dobrovolně rozhodly v Universální deklaraci lidských práv, schválenou Organizací spojených národů, že uznávají universální platnost idejí svobody a lidských práv—a to i přesto, že tyto ideje byly nejprve formulovány na Západě.

Jestliže dnes o universalismu těchto hodnot většinou jen pokrytecky mlčíme v obavách, že to může být vnímáno jako nadřazenost Západu, nejenom že nám chybí pomyslný prapor otevřené společnosti, pod nímž by civilizovaný svět mohl bojovat proti terorismu, ale nezápadní civilizace skutečně urážíme. Říkáme jim vlastně, že si myslíme, že pro dodržování principů svobody a lidských práv nejsou dost dobré.

MF Dnes - 17. 10. 2001