You are here: Home Články / Articles 2001 Král sádrových trpaslíků a opozice

Král sádrových trpaslíků a opozice

Když se ocitnete v České republice v roce 2001, stanete v zemi, která jako by byla v mnoha směrech duchovním prodloužením zástupů pestrobarevných trpaslíků ze sádry, kterými jsou zamořena příhraniční tržiště. Atmosférou provincialismu, mediálním i kulturním bulvárem a postkomunistickým politickým kýčem je v Čechách zamořeno kdeco. Říši duševního trpaslictví však suverénně vládne největší soukromá televizní stanice a její ředitel.

Hranice této říše není jen hranicí mezi dobrým a špatným vkusem; v současnosti reprezentuje i hranici mezi zdravou a zkorumpovanou demokracií. Nejde jen o to, že tato televizní stanice je spojencem politických sil, které nejrůznějšími způsoby bojují proti otevřené společnosti a pod praporem boje za standardnost demokracie standardní demokratické mechanismy pošlapávají. Jde i o to, že král planety trpasličího kýče je policejně vyšetřován pro celou řadu závažných podezření.

Jedna mezinárodní arbitráž rozhodla, že tento ředitel vysílání s estetikou pohraniční tržnice musí zaplatit věřitelům miliardu; podle rozhodnutí arbitráže druhé, budeme zřejmě muset za jeho počínání zaplatit my všichni, jako jeho rukojmí, brzy desítky miliard. Vůdce kulturního hnutí pomalované sádry se všelijak vykrucuje a hledá ochranu u politiků, kteří jsou s jeho gypsovým světem důvěrně propleteni. Mnozí proto, že se ochotně producírují v takzvaných diskusních pořadech a estrádách, domnívaje, že si tak získají přízeň Voliče. Jiní proto, že se prostě s předákem trpaslíků zapletli. Proslýchá se dokonce, že za maskou vlídného mediálního magnáta, který k národu žoviálně promlouvá týden co týden, se skrývá muž v jádru železný, v jehož trezoru se ukrývají věci, z nichž se politickým sádrovým trpaslíkům dělá nevolno.

Důvody vládních a opozičně vládních politiků, proč nad trpasličím králem drží ochranou ruku mohou být různé, včetně toho, že někteří jsou možná s ním a jeho investory prostě jedna velká rodina. Méně srozumitelné je, proč se onoho představení malých figurek ještě stále účastní i politická opozice. Její představitelé se chodí tvářit vážně do trpasličích diskusních pořadů, povyšujíce je tím z jejich nepodstatnosti a opozičněsmluvní předpojatosti, a dokonce se chodí pitvořit na dno trpasličího kotle. To vše v době, kdy i věrný divák planetky Nova se musí ptát, zda se před ním vysílání neproměnilo v jeden velký krimiseriál, jehož pokračující produkce nás každého přijde na pěkné peníze. Je přitom docela dobře možné, že nejlepším receptem, jak vyhrát příští volby, by pro opozici bylo, aby na tento krimiseriál co nejdříve vyhlásila úplný bojkot.

Souboj o identitu naší demokracie se tak v současnosti paradoxně, odehrává mezi kulturou myšlení, kterou reprezentuje planetka Nova, a těmi, kteří se logice její pakultury dokáží vzepřít. K těm patří tvořiví lidé v různých oborech a všichni skutečně angažovaní občané--prostě ti, jejichž obzory nekončí u bezduchých programů, proměňujících Českou republiku ve vlast sádrových trpaslíků z hraničních přechodů. I ona divácká většina, která podlehla prostoduchému kýči, by pravděpodobně pochopila gesto opozice, jímž by principiálně odmítla jakoukoliv další účast v představení, kterému vládne nízká touha po moci, korupce a neúcta k demokracii.

Literární noviny 48 - 28. 11. 2001