You are here: Home Články / Articles 2001 Literatura: Osm (zcela subjektivních) tipů pro nakladatele

Literatura: Osm (zcela subjektivních) tipů pro nakladatele

Ačkoliv se českým nakladatelům už podařilo zacelit mnohé mezery ve vydávání překladů kvalitní cizojazyčné literatury, deficit způsobený zejména komunistickou prohibicí na některé oblasti (a některé autory) západní literatury se ještě nepodařilo zcela odstranit. Navíc údajně upadající západní svět přichází se stále novými, skvělými díly, které česká překladatelská obec bohužel nestačí, nebo nemá zájem (pokud se nejedná o zaručený trhák), převádět do kvalitní podoby v našem mateřském jazyce.

Seznam děl, která je naprosto "nutné" přeložit a publikovat, se samozřejmě bude lišit podle toho, čemu kdo dává přednost. Pokud by autor této stati mohl mít jakýkoliv vliv na to, kterých, řekněme osm zahraničních děl by se mělo na knižních pultech v českých překladech objevit co nejdříve, doporučil by čtyři díla krásné literatury (tři z nich z velmi nedávné doby) a čtyři (dnes již většinou klasická) díla politologická.

Berte oněch osm tipů jen jako zcela subjektivní, v některých případech nedávnou četbou ovlivněná doporučení. Všechny také pocházejí ze světa jazyka anglického. Nebylo by špatné, kdyby ti, kteří běžně čtou v jiných jazycích, občas pro nás ostatní (a hlavně pro nakladatele) označili několik děl, která by se v českém jazyce měla co nejdříve objevit. Česká periodika zabývající se kulturou a knihami totiž většinou informují jen o českých překladech. O tom, co by za překlad stálo, se téměř vůbec nediskutuje.

Zejména v oblasti západní politologie, která byla na úkor marxismu v době komunistické vlády zcela vyloučena z edičních plánů českých nakladatelství, je samozřejmě celá řada dalších (kromě níže doporučených) děl, která by bylo dobré co nejdříve přeložit do českého jazyka. Mezi autory, jejichž největší díla zatím na pultech knihkupectví vesměs chybí, jsou klasici liberalismu John Rawls nebo Isaah Berlin, či nejdůležitější žijící teoretik komunitarismu Charles Taylor (překlad jeho "Ethics of Authenticity" je ohlášen, ale jeho nejznámější dílo "Sources of the Self: The Making of Modern Identity" zůstává zatím nepřeloženo). Chybějí též české překlady hlavních děl klasiků moderní politické vědy, jako jsou Seymour Martin Lipset, Giovanni Sartori, nebo Arend Lijphart.

Nejprve tedy čtyři zcela soukromá přání pro brzký překlad románů:

1. Britský spisovatel Ian McEwan, jinak u nás hojně překládaný, se ve svém posledním románu "Atonement", odklonil od stylu svých předchozích děl, která udivovala spíše vynikající technikou vyprávění a lehce morbidními záplatkami. "Atonement" je zcela jiný. Je příběhem velké nenaplněné lásky, svázaným dohromady životním osudem hrdinky, která ve svých třinácti letech uvede neuváženým činem do pohybu události, jež způsobí mnoho utrpení jak jí tak jejím bližním. Tímto činem, jak napovídá název knihy, který je možné přeložit jako "usmíření" ale také jako "odčinění", je pak ovlivněn zbytek jejího života. "Atonement" je jedním z těch románů, který vás bude ještě mnoho dnů po přečtení pronásledovat.

2. McEwanův román nakonec prohrál v souboji o letošní Bookers' Prize s románem "True History of the Kelly Gang" australského spisovatele Petera Careyho. Ten je vskutku skvělým vypravěčem. Román, vyprávěný bez použití jediné čárky, pologramotnou hlavou gangu, je fascinující, napínavou sondou do myšlení a osudů velkého kriminálníka a jeho kumpánů. Pro překladatele bude ovšem tvrdým oříškem. Je totiž psán jazykem, pro který bude těžké v češtině hledat potřebné výrazivo.

3. Poslední Pulitzerovu cenu za nejlepší dílo americké literatury vyhrál výborný román mladého spisovatele Michaela Chabona nazvaný "Amazing Adventures of Joe Kavalier and Sammy Clay". Vypráví příběh pražského židovského mladíka, který uprchne na začátku druhé světové války z Prahy do Spojených států. Tam se stane spolu se svým bratrancem Sammym známým autorem komiksů. Román je ovšem, podobně jako poslední dílo McEwanovo, především příběhem osobní tragédie-marné snahy hlavního hrdiny zachránit svou rodinu v Praze-a zároveň příběhem velké lásky, která osudově poznamená jeho život v Americe.

4. Je s podivem, jak málo pozornosti zatím čeští překladatelé věnují slavnému kanadskému spisovateli Robertsonu Daviesovi, který zemřel před pěti lety. Ačkoliv se na pultech knihkupectví objevily překlady dvou knih tohoto autora, jeho nejslavnější dílo, "Deptford Trilogy", na publikaci v Čechách ještě stále čeká. Jedná se přitom o zcela výjimečnou knihu, v níž Davies, stejně jako ve svých některých dalších románech, kombinuje skvělé vyprávěčské schopnosti, hluboké filozofické úvahy, výlety do jungovského nevědomí, a magii. Každou ze tří částí trilogie je přitom možné čísti i nezávisle na ostatních. Mnohým čtenářům toto Daviesovo dílo jistě připomene vynikající (a u nás nedávno přeložený) román Paula Austera "Mr. Vertigo".

A zde jsou tipy na překlad čtyř děl politologických:

1. Ačkoliv se v české politice a žurnalistice neustále vedou diskuse o pojmu občanská společnost, kromě některých děl Ernesta Gellnera (která byla přeložena díky Jiřímu Musilovi a jeho ženě), se u nás zatím neobjevila v překladu další zásadní díla v jazyce anglickém na toto téma. Jedním z nich je slavná kniha amerického politologa Roberta Putnama z roku 1993, "Making Democracy Work", v níž se jako první pokusil empiricky dokumentovat význam občanské společnosti pro hospodářský rozkvět, politickou kulturu a stabilitu demokracie. Učinil tak srovnáním různých italských regionů, v nichž se kvůli rozdílnému historickému vývoji rozvinutost občanské společnosti značně liší. Putnam jasně ukázal, jak kultura občanské angažovanosti, vyrostlá z tradice městských republik, dodnes přispívá k ekonomickému růstu a politické stabilitě italského severu.

2. Poslední velké Putnamovo dílo, nazvané "Bowling Alone", je též převratné, protože v něm Putnam varuje před celou řadu neblahých důsledků, které může mít odumírání občanských aktivit ve Spojených státech v posledních třech dekádách. Tento trend opět jasně statisticky dokumentuje a vyvozuje z něho důležité závěry ve vztahu k charakteru a životaschopnosti americké demokracie. Dává také řadu doporučení, jak tento trend zvrátit.

3. Pravděpodobně nejobsažnějším dílem na téma občanská společnost je kniha americké manželské dvojice Andrew Arato a Jean. L. Cohen nazvaná "Civil Society in Political Theory". Kdyby si tuto knihu mohli přečíst všichni ti, kteří v našich postkomunistických poměrech vedou často naprosto zmatené diskuse o původu, roli či dokonce existenci (či neexistenci) občanské společnosti, český politický a politologický diskurs by se zásadním způsobem zkvalitnil. Kniha zkoumá roli občanské společnosti v procesu rozvoje moderních demokracií ze všech možných hledisek.

4. Nejen pro české politology, ale i pro politiky, pro učitele občanské výchovy a pro komentátory by měl naprosto zásadní význam český překlad čtyřdílného díla týmu amerických politologů v čele se Seymourem M. Lipsetem nazvaný "The Encyclopedia od Democracy". Toto obsáhlé referenční dílo obsahuje podrobný výklad všech základních politologických pojmů a také odkazy ke slavným osobnostem světové politiky a politologie. Je jisté, že kdyby tuto encyklopedii měli ve svých knihovnách naši politici a komentátoři, byli bychom možná ušetřeni neustálého matení pojmů, kterého jsme svědky v nejrůznějších domácích, rádoby politologických diskusích.

Neviditelný pes - 14. 11. 2001