You are here: Home Články / Articles 2001 Několik poznámek ke kongresu ODS

Několik poznámek ke kongresu ODS

Víkendový kongres ODS musel nadchnout její politické oponenty a všechny, kteří tuto stranu nemají v oblibě. Před kongresem to totiž nějakou dobu vypadalo tak, že by si ODS mohla zvolit jako své místopředsedy sympatického pražského primátora Jana Kasla nebo politicky zdatného severomoravského hejtmana Evžena Tošenovského. To by ODS pravděpodobně posunulo o několik procent v žebříčcích popularity, neboť by jí to, alespoň opticky, přidalo na dynamičnosti a názorové pestrobarevnosti. Ve straně ovšem převládl, jak už bývá v posledních letech jejím dobrým zvykem, zatuchlý konzervatizmus, takže místopředsedy se stali „sympaťáci“, kteří na předvolebních shromážděních mohou buď pořádat soutěže v nejmenší dávce charismatu nebo, v některých případech, v hlouposti. Zase tedy bude vše na Václavu Klausovi. Ale možná si to tak přál. Už dávno vedle sebe přece nesnese žádné skutečné osobnosti. O tom se nedávno přesvědčil i Ivan Langer, když si dovolil jenom na okamžik vybočit z řady poté, co ho krutě urazil jeden Klausův podnikatelský přítel. Málem ho to stálo místopředsednické křeslo a jako o „korunním princi“ ODS už o něm raději nikdo nehovoří.

Václav Klaus se na sjezdu pustil do „odvážné“ kritiky své strany. Stěžoval si například, že většinu předních politiků ODS nikdo nezná, a že do strany nevstupují noví lidé. Otázkou je, jak by mohl přední politiky ODS někdo skutečně znát, když jakýkoliv projev opravdové myšlenkové nezávislosti by znamenal jejich konec? Když musí, chudáci, pouze v obměněných verzích papouškovat, co říká předseda Klaus, veřejnosti stačí poslouchat, co říká pan předseda. Všechny známé, jenom trochu myšlenkově nezávislé osobnosti už z ODS musely odejít. Což též vysvětluje, proč se nikomu do ODS nechce přijít.

Sjezd také ohromil ujištěním, že ODS chce být v příští vládě. Trochu stranou ovšem zůstala prohlášení několika vrcholových politiků ODS, z nichž vyplývá, že ODS chce být v příští vládě za každou cenu. Když to nepůjde se čtyřkoalicí, půjde to se sociální demokracií. O komunistech nepadlo ani slovo, ale kdo ví. Co kdyby Klausovi slíbili například podporu pro jeho prezidentskou kandidaturu? Ideologické řečnění o pravici a levici, o tom, jak nám ČSSD zahnojila tuto zemi svými socialistickými experimenty, platí v případě ODS, jak se zdá, vždy jen během volební kampaně. Po volbách jde o to zůstat alespoň nějakým způsobem u Moci (ačkoliv Václav Klaus v pořadu Naostro vysvětlil, jak se mu tento pojem nelíbí) . Koneckonců v rámci privatizace je ještě pořád co rozdělovat. A navíc nějaká vskutku nezávislá vláda by mohla skutečně spustit akci „čisté ruce“, na kterou by opoziční ODS a její klienti mohli opravdu, ale opravdu doplatit.

Sjezd nám také ozřejmil, že ačkoliv „zhoubná“ vláda ČSSD vládne už čtvrtým rokem s podporou ODS, která jí pomáhá schvalovat její deficitní rozpočty, stojí prý ODS vůči této vládě důsledně v opozici. Je to takový malý test z logiky, který by se dobře uplatnil například v psychiatrické léčebně. V této logice je ODS ještě více opoziční než skutečná opozice, protože ta si na opozici jenom hraje a někdy (například, když to dává z hlediska našeho přibližování se k Evropské unii smysl), hlasuje dokonce pro zákony předložené vládou! Kdyby čtyřkoalice byla skutečnou opozicí, pomáhala by ODS důsledně v jejím odmítání většiny zákonů, které jsou důležité pro vstup do EU, a naopak by pomáhala ODS schvalovat vládní rozpočty či změny Ústavy a volebního zákona, které mají poškodit právě menší strany. Největší „opoziční“ strana by tak nebyla v opozici tolik sama a mohla se dál s ČSSD dělit o důležité posty ve státě a dozorčích radách.

Sjezd potvrdil, že k členství v EU nemáme alternativu, ale ODS nám opět nevysvětlila, proč. Vždyť ze všeho ostatního, co o EU jinak říká, vyplývá, že EU je nedemokratický, socialistický, byrokratický moloch, který zadusí naši národní identitu. Proč nemáme alternativu k tomuto obludnému molochovi se tedy asi už před volbami už nedozvíme. Do EU prostě musíme, jako jsme museli do RVHP, nebo jako musíme na hřbitov.

Václav Klaus obdržel při volbě předsedy ODS 91 procent hlasů! Bylo by zajímavé vědět, kdo byli ti odvážlivci, kteří hlasovali proti. Mohli by totiž jednoho dne skončit jako komentátor Jiří Leschtina, který Klausovi oponoval v nedělním pořadu Naostro--tedy bez stálého pracovního úvazku. Jiřího Leschtinu, pravděpodobně nejznámějšího komentátorského kritika Klause a ODS, dnes (ze strachu?) nezaměstná žádná významnější mediální organizace. Však také Václav Klaus ironicky a „demokraticky“ na nezaměstnanost Leschtiny v pořadu Naostro upozorňoval. Místo toho, aby odpověděl na Leschtinovu kritiku opoziční smlouvy, strávil několik minut tím, že moderátorovi Šímovi připomínal, že Leschtina je de facto nezaměstnaný ztroskotanec, a jaké že má tedy právo být nazýván komentátorem a cokoliv komentovat! Šímovu opatrnou poznámku, že Leschtina je komentátorem na volné noze, předseda Klaus blahosklonně ignoroval.

Jednoznačně nejsensačnějším výsledkem kongresu je Klausovo oznámení, že z případného neúspěchu ODS ve volbách hodlá vyvodit důsledky! (Což v pořadu Naostro upřesnil tak, že by v případě neúspěchu neměl co pohledávat ve vedení ODS). Nejenom že by to bylo poprvé, co by předseda ODS z něčeho pro sebe vyvodil „důsledky“, ale je to i hozená rukavice voličům. Klaus se zřejmě domnívá, že většina nerozhodnutých voličů se natolik zalekne hrozby jeho odchodu z vrcholové politiky, že raději budou ODS volit. S čím předseda ODS zřejmě nepočítá, je, že to může být přesně naopak.

Neviditelný pes - 6. 11. 2001