You are here: Home Články / Articles 2001 Obležená západní civilizace

Obležená západní civilizace

Hněv nad útoky na USA by neměl zastřít skutečnost, že příčiny těchto hrůzných teroristických činů, jsou mnohem hlubší a dlouhodobější, než jen nábožensky motivovaná nenávist fanatiků. USA a spojenci se samozřejmě musí spravedlivě vypořádat s lidmi, kteří mají tento čin na svědomí, jakož i s režimy, které terorismus podporují. Západní civilizace by ale též měla uchopit tuto pohromu jako výzvu k zamyšlení, proč tolik lidí v ostatních civilizačních okruzích Západ nenávidí.

V nejobecnější rovině je nenávist k Západu důsledkem obrovských sociálních a ekonomických rozdílů, které oddělují naší civilizaci od ostatních. V jistém smyslu se v globálním měřítku nyní děje to, co se začalo odehrávat v lůnech národních států Západu před sto padesáti lety.

I tam rapidní rozvoj tržního hospodářství, kterému se tehdy ještě říkalo kapitalismus, měl na svědomí vytvoření nových, poměrně úzkých vrstev privilegovaných na jedné straně a mnohem početnějších vrstev neprivilegovaných na straně druhé, kteří pravidelně povstávali ve výbuších násilí. I tam nástup nové ideologie svobody nemilosrdně válcoval náboženství a zaběhnutá myšlenková schémata a vyvolával fundamentalistické reakce ze strany zastánců “tradičních“ hodnot. Jedním z problémů i tehdy bylo, že skutečnou svobodu dlouho měli pouze ti, kteří si ji takříkajíc mohli zaplatit. Dnes proti sobě takto stojí bohatá západní společnost a chudý zbytek světa.

Ranný kapitalismus byl poháněn extrémním důrazem na jedno ze tří hesel Francouzské revoluce-svobodu. Převážně z ekonomických důvodů se nemohlo dostat na druhá dvě stěžejní ideje Francouzské revoluce—totiž rovnost a bratrství. Téměř zákonitě tak následovaly protireakce v podobě snahy vytvořit společenské systémy zdůrazňujících převážně rovnost nebo převážně bratrství. Výsledkem byly monstrózní systémy komunismu, který učinil svou modlou ekonomickou rovnost, a nacismu, který učinil svou modlou bratrství založené na rasové homogenitě. Oba zničily svobodu tak, jak se o to nyní pokoušejí teroristé a jejich ideologičtí vůdci v chudém „třetím“ světě.

Teprve po druhé světové válce si západní demokracie uvědomily, že se musí změnit, pokud se podobná katastrofa nemá opakovat. Přeměnily se postupně v komplexní systémy, které pracně drží ve vzájemné rovnováze svobodu (reprezentovanou politickou demokracií a trhem), rovnost (reprezentovanou ideou lidských práv, rovným postavením před zákonem, a rovnými šancemi všech) a bratrství (reprezentované solidaritou, kterou zajišťuje stát a občanská společnost).

Je to právě tato rovnováha původně nerealistických ideálů, která Západ proměnila v civilizaci nejenom prosperující, ale též sociálně stabilní a bezpečnou. Chceme-li ale, aby se ve stabilní, prosperující a bezpečné místo přeměnil celý svět, nebude stačit, abychom vyváželi pouze trh a obecné ideje lidských práv. Bude nezbytné snažit se vytvořit v globálním měřítku systém, v němž svoboda, rovnost a bratrství budou v rovnováze podobně, jako je tomu dnes na Západě. V tomto kontextu by „světové tažení proti terorismu“, o kterém mluví George W. Bush, mělo být doprovázeno světovým tažením za demokracii.

K tomu ovšem nebude stačit, aby se západní politici ve spravedlivém hněvu na chvíli svorně semkli k odplatě. Bohatá část světa může o smyslu demokracie přesvědčit zbytek světa pouze tehdy, pokud se v globálním měřítku pokusí vytvořit systém solidarity, rovnosti před právem a rovného přístupu k šancím. Je prostě nutné snažit se mnohem více než dosud o vytvoření toho, o čem často mluví Václav Havel--tedy systém globální odpovědnosti lidí k lidem a lidí k přírodě. Jelikož něco takového nepůjde bez efektivních globálních politických institucí, je třeba se vážně zaměřit na tento úkol, stejně jako je nutné se snažit poctivě hledat společné duchovní kořeny, které nás všechny spojují.

Pokud nový mezinárodní systém nevznikne, budou se rodit v chudých a jednostranným ideovým náporem Západu ohrožených kulturách noví bojovníci, kterým nebude záležet na vlastním životě a životech druhých. Sebepřísnější trestání zla, jakým byl útok na USA, samo o sobě dlouhodobě nic nevyřeší, pokud Západ neuchopí jím spuštěnou globalizaci jako pozitivní výzvu. Západní svět dnes připomíná opevněné čtvrti bohatých v některých zemích Jižní Ameriky. Máme na vybranou: buď budeme obleženou baštou chráněnou armádami a neprostupnými imigračními zákony, kde navzdory naší ekonomické síle a vojenské převaze budeme žít v neustálém strachu, nebo se mnohem aktivněji budeme snažit vytvořit systém svobody, rovnosti a bratrství i v mezinárodním měřítku.

Hospodářské noviny - 19. 9. 2001