Nacházíte se zde: Úvod Články / Articles 2002 Balvín padl, ať žije Balvín?

Balvín padl, ať žije Balvín?

Jiří Balvín nebyl televizní ředitel vybraný podle zcela nezávislých kritérií. Byl přímým či nepřímým produktem opoziční smlouvy. Nejprve byl zvolen do funkce ředitele prozatímního samotnými politickými stranami, později ho Rada ČT v této funkci potvrdila, ačkoliv se o post ředitele ucházelo několik desítek kandidátů, mnozí z nich velmi kvalitní. Není důvod věřit, že by tatáž rada, jejíž někteří členové před rokem tak dobře pochopili politickou zakázku, na místo Balvína zvolila někoho lepšího. Spíše se dočkáme Balvína II.

Když ti politici opoziční smlouvy, kteří chtěli ČT politicky kontrolovat, prohráli bitvu s rebelujícími redaktory a veřejností, usoudili, že je nutné postupovat opatrněji. To, co měl Jiří Hodač udělat naráz, jal se Balvín uskutečňovat krok po kroku. Nikdo mu nemusel vysvětlovat, co se žádá. V českých poměrech panuje normalizační tradice „odečítání ze rtů“. Balvín toto dělal velmi dobře, takže hlavním výsledkem jeho práce byla postupná likvidace jakékoliv nekonformity, která by mohla pohoršit mocné politiky.

Jeho programovým cílem nebyla nezávislost ale „politická nezávadnost“, která se ovšem jevila stále více jen jako pouhá jalovost. Zmizely tak postupně mnohé diskusní pořady, zpravodajství bylo okleštěno, vysílaly se normalizační seriály. Svého nejlepšího výkonu za Balvínova ředitelování ČT dosáhla během povodní, kdy se přes noc změnila ve kvalitní celodenní zpravodajský servis. Balvín byl ovšem v té době na dovolené v Chorvatsku, odkud navzdory přírodní katastrofě nijak domů nespěchal.

Je paradoxní, že Balvín padl právě v okamžiku, kdy, jak se zdá, se chystá návrat nějaké podoby opozičně-smluvního svazku. Miloš Zeman má „našlápnuto“ na Hrad, a Vladimír Špidla, tento rebel proti opozičně-smluvním poměrům, jak se zdá, neví, jak ho zastavit. Bude-li Zeman zvolen, znamená to téměř jistý pád Špidly i jeho vlády, což by pak nejspíše vedlo ke znovuobnovení nějaké formy spolupráce opozičně-smluvních sil. Pokud by se tento scénář vyplnil, Rada ČT bude pod silným tlakem jmenovat do funkce generálního ředitele nějakého Balvína č. 2.

Způsob, jakým rada vybrala právě Balvína, nasvědčuje spíše tomu, že by silné politické zakázce většina radních opět vyhověla. Koneckonců současná vzpoura rady proti Balvínovi je do značné míry výsledkem mocenského vakua v horních patrech české politiky. Ti radní, kteří jsou navázáni na dvě nejsilnější strany, si mohou dovolit „luxus“ jednat podle svého svědomí.

To vše by se ovšem v případě obnovení opozičně-smluvní spolupráce změnilo. Ačkoliv každému, kdo posledních třináct let sleduje poměry v ČT, je jasné, že jediným ředitelem, který dokázal televizi řídit jak profesionálně tak skutečně nezávisle, byl Ivo Mathé, a že jeho znovujmenování by dávalo za současné situace smysl, takového kroku se nejspíše nedočkáme, bude-li nový ředitel vybírán až po možném zvolení Zemana prezidentem.

Ale kdo ví? Možná se tento scénář nenaplní a Česká republika bude mít v příštích letech jak normální politické poměry, tak normální veřejnou televizi, vedenou nezávislým ředitelem. Anebo alespoň tu televizi.

Právo - 29. 11. 2002