You are here: Home Články / Articles 2002 Komu vadí nezávislí v politice

Komu vadí nezávislí v politice

Kritika, která se sesypala na hlavu předsedkyně Unie svobody Hany Marvanové ze všech koutů politického a komentátorského spektra za její návrh nahradit kandidáty Občanské demokratické aliance na kandidátkách bývalé Čtyřkoalice (nyní Koalice) nestraníky z řad občanské společnosti, vychází z několika různých zdrojů, které je nutné odlišit. Někdy jde o politickou propagandu soupeřů samotné Marvanové uvnitř Koalice, popřípadě o kritiku z řad těch lidí uvnitř Koalice, kteří se cítí tímto návrhem ohroženi. V jiných případech jde o předvolební útoky politických oponentů Koalice. Je ovšem i kritika fundovaná, která poukazuje na některá skutečná úsilí tohoto projektu.

Začneme-li kritikou z úst soupeřů Marvanové, nabízí se několik vysvětlení. Hana Marvanová je působivá osobnost, která v těsném souboji porazila na sjezdu US Vladimíra Mlynáře. Od té doby je obviňována Mlynářovým křídlem z toho, že je chaotická a příliš emocionální. Někteří ambiciózní muži, které vítězství Marvanové odsunulo do pozadí, se prostě nedokáží vyrovnat se svou rolí. Návrh doplnit kandidátky o nezávislé osobnosti proto přivítali jízlivými slovy a "nových občanských fórech" či poukazy na to, že Marvanová je neřízená střela.

Ať už je Marvanová v jejich očích čímkoliv, jasné je, že je velmi oblíbená u voličů a žádný z ambiciózních mladých mužů v jejím závěsu s ní v tomto směru nemůže soutěžit. V nedávné anketě MF Dnes, koho by čtenáři chtěli za premiéra, skončila Marvanová těsně druhá za Václavem Klausem. Uvážíme-li, že pro Klause, jak je v jeho autoritářsky vedené straně obvyklé, nejspíše povinně hlasovaly nejen celé sekretariáty ale i mnoho lidí z disciplinovaného tvrdého voličského jádra strany, Marvanová de facto zvítězila. Měla více hlasů, než kolik má US-DEU členů. Nechala za sebou nejen své kolegy z US ale i všechny přední lidovce. Mocensky neukojení muži v US v jejím závěsu by to měli mít na mysli.

Kritici z Koalice

Druhým zdrojem kritiky jsou nepřátelé Marvanové v KDU-ČSL. Marvanová se během loňské krize v lidové straně pevně postavila za Cyrila Svobodu, proti Miroslavu Kalouskovi. Toho nepřímo obvinila z korupčního jednání a na rozdíl od Svobody svou kritiku nikdy nevzala zpět. Kalouskovu křídlu v KDU-ČSL přišel návrh Marvanové na obohacení kandidátek o nezávislé vhod.

V útoku na návrh Marvanové se tito lidé mohou opírat o velmi konzervativní stranické struktury v KDU-ČSL. Pochopení najdou i u vystrašených straníků v US-DEU. Takové myšlení se vůbec neřídí strategickými úvahami o tom, že symbolická účast občanských aktivistů na kandidátkách Koalice může, pokud bude tato politická partitura správně zahrána, přilákat mnoho nerozhodnutých voličů znechucených stranickými čachry stran opoziční smlouvy. Straníci, kteří si vyseděli svá místa na kandidátkách na nekonečných schůzích, se ovšem vzpírají myšlence "cizích" prvků na kandidátkách. Ti na volitelných místech se též hrozí představy, že by mohli být populárními osobnostmi díky preferenčním hlasům přeskočeni.

Marvanová ulehčila svým kritikům práci, když hned na začátku neřekla, že způsob, jakým budou nezávislí vybráni, bude předmětem vnitřní demokratické diskuse v Koalici. Její původní návrh mohl totiž vyznít tak, že má v úmyslu žádat, aby nezávislí byli na uprázdněná místa po ODA dosazeni centrálně a že jejím jediným partnerem bude okruh lidí z tzv. Brandýského fóra. Nahrála tak na smeč všem, kteří poukazovali na to, že většina předních signatářů tzv. brandýské deklarace z řad občanských aktivistů stojí výrazně nalevo od US-DEU i KDU-ČSL. Jestliže Marvanová udělala někde zásadní chybu, bylo to nejspíše předčasné zveřejnění navrhovaného mechanismu výběru kandidátů. Od začátku bylo přitom jasné, že krajské organizace stran Koalice budou chtít mít ve výběru významné slovo.

Kritici ze stran opoziční smlouvy

Útok ze strany politických soupeřů Koalice je veden především proti údajné nesystematičnosti řešení, které Marvanová nabídla. Opozičně-smluvní strany se vysmívají údajným pokusům o oživení "občanského fóra". Ve skutečnosti samozřejmě dobře vědí, že účast nezávislých má být jen symbolická, a že tedy vytvoření nového OF nehrozí.

Zajímavější je kritika ze strany některých sociálních demokratů a s nimi spřízněných komentátorů než kritika ze strany ODS. Klausova strana si totiž správně uvědomuje, že skupina nezávislých kandidátů znamená posun Koalice směrem ke spolupráci s ČSSD. Je tomu tak nikoliv proto, že by vybraní kandidáti museli nakonec být levicovější než US nebo KDU-ČSL ale proto, že v prostředí občanských aktivistů bude téměř nemožné najít lidi, kteří sympatizují s ODS.

Doplnění kandidátek Koalice o nezávislé tak hraje do rukou Cyrilu Svobodovi, který nepokrytě mluví o tom, že preferuje povolební spolupráci s ČSSD. V tomto kontextu je zvláštní, že se nezávislí na kandidátkách Koalice nelíbí právě některým členům ČSSD. Snad proto, že se už dávno rozhodli, že chtějí pokračovat ve spolupráci s ODS, a tento posun v Koalici oslabuje jejich pozice a hraje naopak do rukou špidlovskému křídlu, které už má evidentně této spolupráce dost?

Ponecháme-li stranou jízlivosti, zazněly i úvahy politologů, které by Koalice měla brát v úvahu. Především jde o to, že množství nezávislých v parlamentu by nemělo být "větší než malé". Jinak hrozí nebezpečí, že se sníží předvídatelnost politických rozhodnutí Koalice a tím i její koaliční potenciál. Jinými slovy: několik nezávislých může být jak důležitým gestem směrem k občanské společnosti, tak efektivním katalyzátorem, který může rozhýbat strnulé struktury uvnitř stran, ale jejich větší počet může být kontraproduktivní.

Koalice obohacená o nezávislé může být solidním koaličním partnerem například pro ČSSD pouze za předpokladu, že přítomnost nezávislých výrazně nezmenší možnost dosahovat koaliční shody o důležitých věcech a neoslabí potřebnou vládní většinu. Parlamentní politika v dolních sněmovnách je založena na jistém stupni stranické disciplíny. Není proto pravděpodobně možné ponechat občanské aktivisty mimo stranické kluby. Zároveň strany musí mít jistotu, že nezávislí aktivisté nebudou v klubech působit rozvratně.

Koalice tedy bude z kandidatury nezávislých profitovat pouze za předpokladu, že na jedné straně vytvoří ve veřejnosti pocit, že se jedná o účinný nápřah k občanské společnosti, ale na straně druhé nerozvrátí takovým činem zaběhnuté stranické mechanismy a nevyvolá u svých možných povolebních spojenců dojem, že je nepředvídatelná.

Literární noviny - 20. 2. 2002