Nacházíte se zde: Úvod Články / Articles 2002 Volby potvrdily slabost partají

Volby potvrdily slabost partají

České politické strany vyšly z komunálních voleb opět značně pošramoceny. Stejně jako ve všech volbách minulých vzešlo nejvíce zastupitelů z řad nezávislých kandidátů, kteří tentokrát získali téměř 55 procent z 62 tisíc křesel. Politické strany sice skórovaly ve větších městech, ale i k tomu jim částečně pomáhá současný volební zákon, který ve větších městech kandidaturu nezávislých ztěžuje. Nezávislí jsou na této úrovni nuceni zakládat nejrůznější místní strany a straničky, k jejichž registraci stačí nasbírat tisíc podpisů.

I když ke slabosti politických stran v menších městech a obcích přispívá samozřejmě i skutečnost, že se tam lidé osobně znají a stranický klíč proto ignorují, výsledky voleb nicméně potvrzují, že české politické strany existují tak trochu virtuálně. Jsou přítomny na celostátní a krajské úrovni, jakož i ve velkých městech, ale na místní úroveň často nedosáhnou vůbec, nebo jsou tam zastoupeny velmi slabě. Nedomrlost a nepočetnost stran jsou ovšem vážný problém, který zůstává jednou z největších slabin české demokracie.

Analýza konkrétních výsledků politických stran také potvrzuje už zaběhnuté trendy. Nejlépe si počínají ty strany, které mají nejvíce rozvětvenou síť místních organizací a nefungují tedy jen na úrovni větších měst. V počtu získaných mandátů jsou tak na tom v celostátním průměru mezi stranami už tradičně nejlépe lidovci, následovaní komunisty a občanskými demokraty. Letošní komunální volby ukázaly, že se na místní úrovni postupně zabydlují i sociální demokraté, kteří si ve srovnání s minulostí v počtu získaných mandátů polepšili.

Pokud jde o procenta získaných hlasů, počínala si - také už tradičně - nejlépe ODS, která bodovala zejména ve větších městech. Ti analytici, kteří výrazný náskok ODS před ostatními stranami interpretují jako jakýsi "comeback" strany po porážce v červnových volbách, ovšem směšují jablka s hruškami. Skutečnost, že ODS získala v komunálních volbách celkově 25,36 procenta hlasů, zatímco druhá ČSSD jen 15,6 procenta hlasů, nevypovídá téměř nic o tom, jak by dopadly parlamentní volby.

Skutečnost, že je země v komunálních volbách jakoby "rozetnuta" tím, jak se volí v menších municipalitách a jak ve větších městech, výrazně zkresluje celkovou sílu stran na celostátní úrovni. Úspěch ODS nanejvýš potvrzuje, že má i nadále silnou bázi ve velkých městech. Většina obyvatel země ovšem žije v menších městech a obcích. Navíc voliči v parlamentních volbách volí podle jiných kritérií než ve volbách místních.

Každopádně je ovšem jasné, že ODS je viděna ve většině velkých měst jako strana kompetentní. Rozdíl mezi pokračujícími úspěchy ODS v regionech i ve velkých městech a mezi jejím slábnoucím postavením ve volbách do sněmovny potvrzuje, že její celostátní vedení je odtrženo od života strany. ODS znamená pro voliče něco jiného na místní úrovni a něco jiného na úrovni celostátní. Na místní úrovni si voliči evidentně spojují ODS s kompetentností a věcnou prací; na úrovni celostátní je spojována spíše s prázdnou ideologičností a arogancí. Zatímco starostové a hejtmani z řad ODS jsou ve velké většině jasně proevropští, protože jsou si vědomi konkrétních přínosů členství v Evropské unii pro jejich region nebo město, celostátní vedení ODS vyjadřuje euroskeptické postoje.

ODS je typickým příkladem strany, v níž je už celou řadu let "přidušena" vnitřní mobilita. Jinými slovy, jejímu velkému rezervoáru politických talentů na úrovni regionů a měst se zatím nedostalo šance postoupit do špiček strany. Vzhledem k tomu, že současné vedení strany dává své funkce k dispozici na mimořádném prosincovém sjezdu, je ovšem možné, že se situace změní.

Samostatnou kapitolou je úspěch Evropských demokratů Jana Kasla v Praze. Strana, která vznikla ve spěchu po Kaslově červnovém odchodu z ODS, dokázala - navzdory tomu, že na to měla jen několik týdnů - přilákat hlasy osmnácti procent Pražanů a porazit tak s výjimkou ODS všechny ostatní strany. Velkou zásluhu na tom má samotný Kasl, protože tahákem pro voliče bylo právě jeho jméno. Jednou z nejdůležitějších zpráv voleb je tak zrození nové politické hvězdy. Ať už totiž Kasl skončí v opozici nebo v nové koalici, která bude vládnout v Praze, jeho úspěch je pobídkou k tomu, aby se Evropští demokraté stali celostátní stranou.

Ta by mohla zcela nahradit skomírající Unii svobody a postupně "pozřít" i členy mnoha ostatních menších pravicových stran. Evropští demokraté by se tak mohli stát první významnou celostátně organizovanou stranou, která vzešla z komunální úrovně. Něco takového by bylo pro českou politiku závanem čerstvého větru, protože - jak už bylo řečeno - největší české strany jsou do jisté míry virtuálními kluby, které mají zbytnělé hlavy, neduživá těla a téměř žádné dolní končetiny, kterými by byly pevně zakotveny v místní politice.

Hospodářské noviny - 5. 11. 2002