You are here: Home Články / Articles 2002 Vzdá to, nebo ne? Zkus si, drahý čtenáři, tipnout

Vzdá to, nebo ne? Zkus si, drahý čtenáři, tipnout

Palcové titulky na prvních stranách všech deníků včera čtenářům sdělovaly, přímo nebo nepřímo, že to vypadá, že Václav Klaus odejde z čela Občanské demokratické strany. Bylo to především kvůli tomu, že Klaus v interview s BBC o den dříve prohlásil, že nabídne svou funkci. ČTK během dne upřesnila, jak to Klaus přesně myslí: Funkce prý na příštím sjezdu ODS složí jak Klaus tak ostatní předáci ODS a bude se volit nové vedení.

Mezi nabídnutím funkce a odchodem z čela ODS je ale velký rozdíl. Každému, kdo Klause už delší dobu sleduje, je jasné, že tento politik odejít nemíní a normálním způsobem ani nemůže. Neumí to totiž. A neumí to proto, že není schopen kriticky reflektovat své chyby. Jestliže nic špatného neudělal a volební porážku ODS zavinili ostatní, proč by koneckonců odcházel?

Klaus sám prostě neodejde; může být pouze odejit. Jak ale odvolat vůdce strany, která je zcela jeho výtvorem, a v níž je jakýkoliv kritický hlas zesměšňován a potírán? To je samozřejmě velký problém a je více než pravděpodobné, že Klause se odvolat nepodaří, ba dokonce se o to nakonec nejspíše nikdo ani vážně nepokusí.

Strana nyní bude nějaký ten měsíc analyzovat svou prohru a během tohoto procesu-koneckonců zcela v tradici myšlení ODS--bude objevovat stále více vnějších nepřátel, na které bude možné prohru svést. Analýza bude nejspíše vypadat zhruba tak, že kromě drobných chybiček, které se snad tu a tam mohly vloudit do volební kampaně ODS či do jednání samotného předsedy, prohru zavinili:

1. Nepoučitelný lid, který nepoučitelně a zcela v rozporu se svými zájmy volí socialisty a naivní proevpropské síly.
2. Sarajevští pučisté, kteří roztříštili pravici.
3. Média, která pořádala na ODS štvanici i navzdory tomu, že spojencem ODS byla nejmocnější televizní stanice v zemi a veřejnoprávní televizi se podařilo úspěšně znormalizovat.
4. Hrad.
5. Intelektuálové, kteří společně s Hradem stvořili „blbou náladu".
6. Občanská společnost-neboli elitáři mající vliv v médiích a nerespektující standardní mechanismy, k nimž má naopak ODS hlubokou úctu.
7. Pátá kolona německých zájmů.
8. Zrádci, jako je Jan Kasl (a nyní možná už i Přemysl Sobotka).

O čem v analýze určitě téměř neuslyšíme, je:

1. Opoziční smlouva a její devastující účinky na voliče.
2. Sílící protievropská rétorika Václava Klause a dalších předáků, která se dostala do ostrého rozporu s pro-evropským voličstvem ODS.
3. Hysterie okolo Benešových dekretů, která nahnala mnoho voličů přímo do náruče KSČM.
4. Zahrávání si populisticko-nacionalistickými tématy hodnými Jörga Haidera a totální odklon od idejí, z nichž se ODS zrodila.
5. Mobilizace proti socialistům, které čtyři roky ODS držela u moci, a kteří si u vlády počínali koneckonců demokraticky a ne úplně špatně.
6. Volební kampaň stojící jen na jednom muži a opřená o agresivní, útočná hesla.
7. Skutečnost, že ODS je už několik let monolitem, z něhož vyřazuje přibližně tolik vnitřní demokracie jako ze Severní Koreje.
8. Skutečnost, že ODS není schopna dělat vstřícnou konsensuální politiku s „lidskou tváří" a nadělala si tolik nepřátel, že je sama jako kůl v plotě.
9. Ignorování korupce.
10. Řeči o kriminalizaci podnikatelů, dokonce i těch, kteří byli v řádném soudním řízení odsouzeni.
11. Snaha ovládnout některá média a nechutné chování spojenců strany v mediálních radách.
12. Neschopnost skutečné kritické sebereflexe.

MF Dnes - 21. 6. 2002