Nacházíte se zde: Úvod Články / Articles 2003 Evropa politickým národem?

Evropa politickým národem?

Jednou z námitek, které jsou nejčastěji vznášeny proti myšlence politické integrace Evropy, je tvrzení, že Evropská unie se nemůže stát skutečně demokratickou entitou (například federací), protože neexistuje evropský politický národ, a tudíž ani společný evropský démos. Nelze tudíž zavést demokracii, která by se opírala přímo o evropský lid. Demokracie v Evropě prý bude muset vždy být zprostředkována národními státy. I proto někteří odpůrci další integrace EU tvrdí, že to nejlepší, v co můžeme v Evropě doufat, je ekonomická integrace národních států, které však zůstávají suverénní na politické úrovni.

Gilbert K. Chesterton kdysi napsal, že každý, kdo chce začít něco vyvracet, by měl hned na začátku říci, co vyvracet nemíní. A kromě toho, že vytýčí, co hodlá dokázat, měl by vždycky uvést i to, co dokazovat nehodlá. Řekněme tedy rovnou, že nemá smysl vyvracet, že se Evropa zatím nechová jako politický národ. Řekněme také, že nemá smysl dokazovat, že skutečně fungující demokracie se dá vytvořit bez existence politického národa, jehož společný démos se opírá o nějaký společný příběh. Co dokazovat lze, je to, že politický národ se může vytvořit i v podmínkách velké různorodosti. A co lze poměrně úspěšně vyvrátit, je tvrzení, že politický národ a společný démos se musí vždy vytvořit předtím, než vzniknou společné politické instituce zakládající existenci společného státu.

K tomu můžeme použít tři příklady: Spojené státy americké, Švýcarsko a Indii. USA jsou dobrým příkladem země, v níž politický národ a společný démos byly stvořeny až poměrně dlouho po vzniku americké federace a společné ústavy. Nejméně do občanské války v šedesátých letech 19. století nebylo možné mluvit o americkém politickém národu. K jeho postupnému vzniku přispěl institucionální rámec vytvořený americkou ústavou a nakonec i vítězství Severu nad Jihem.

Je pravda, že základním sociálně-politickým tmelem Ameriky byl od počátku spíše princip občanský, nikoliv etnický. Je také pravda, že identity jednotlivých států americké federace nebyly zdaleka tak silné, jak tomu je v Evropě. Americké státy nebyly státy národními, a proto nebylo tak obtížné vytvořit "nad nimi" nějakou společnou identitu. K vytvoření amerického národa také bezpochyby přispělo, že zvítězila angličtina jako společný jazyk. Je však zároveň nezpochybnitelné, že vznik americké Unie předcházel vzniku amerického politického národa.

Švýcarsko je naopak příkladem země, ve které se ve společné konfederaci spojily menší celky s výrazně odlišným historickým, etnickým, jazykovým a kulturním zázemím. I zde nejprve vznikla Švýcarská konfederace a až později se vytvořil skutečný politický národ, který dnes v podobě společné švýcarské identity bezpochyby existuje. Ačkoliv základními konstitutivními demokratickými jednotkami byly a jsou kantony, nikdo by se neodvážil tvrdit, že unie, která stojí nad nimi v podobě Švýcarska, je nedemokratická. Společný švýcarský démos přitom také vznikl až dlouho po vzniku institucionálního rámce, zvaného Švýcarská konfederace.

Indie, která má přes miliardu obyvatel, se skládá nejen ze stovek etnických skupin (1600 jazyků a dialektů), ale i z 25 států, z nichž některé mají vlastní historii. Před vznikem Indie existovalo na indickém subkontinentu více než pět set států a státečků! Přesto se pomocí společného institucionálního a právního rámce i společného jazyka, který zavedli Angličané, podařilo vytvořit politický národ, který spojuje celou Indii. Jinými slovy: v Indii byl společný démos a politický lid vytvořen jakoby shora. Navzdory tomu, že lze indické demokracii leccos vyčítat, spojuje v jednom gigantickém státě natolik rozdílná etnika, náboženství a jazyky, že Evropa vypadá ve srovnání s ní poměrně homogenně.

Cílem tohoto historicko-politického exkurzu není dokázat, že se Evropa musí stát politickým národem a jedním státem. Spíše jde o to, naznačit, že k politickému národu vedou různé cesty - a zejména, že politický národ může být stvořen skrze společný institucionální rámec, který mu předcházel.

MF Dnes - 31. 10. 2003