Nacházíte se zde: Úvod Články / Articles 2003 Jak silní jsou čeští komunisté?

Jak silní jsou čeští komunisté?

Stačilo, aby Komunistická strana Čech a Moravy předstihla v několika průzkumech veřejného mínění o pár procentních bodů sociální demokraty, a už nás média a politici bombardovali předpověďmi o tom, že KSČM se stane ve volbách v roce 2006 buď nejsilnější stranou na levici, nebo že dokonce volby vyhraje. Ve skutečnosti je pravděpodobnost takových scénářů velmi malá.

KSČM je v současnosti typickou protestní stranou. Ve vztahu k takovým stranám je ovšem voličská přízeň nestálá. Mnoho respondentů průzkumů veřejného mínění používá deklarovanou podporu pro takové strany jako určitou výhružku stranám ostatním, zejména vládním, pokud nejsou s něčím spokojeni. U volebních uren si ale musí odpovědět na otázku, zda opravdu chtějí, aby jim politický subjekt, kterému dají svůj hlas, vládl.

Handicapy KSČM

KSČM má ještě několik dalších handicapů. Především s ní zatím nikdo nechce spoluvládnout, což je v zemi, kde lze většinovou vládu zformovat jen v podobě koalice, vážný problém, který voliči berou v úvahu. KSČM je také považována mnohými voliči za hrozbu demokracii. Proto jakýkoliv výrazný nárůst jejích preferencí vyvolá protiakce jak ze strany ostatních politických stran, tak občanské veřejnosti.

KSČM navíc bude mít problémy se svým marginálním postavením v Evropské unii, kde bude součástí poslanecké skupiny sestávající z krajně levicových stran, které nemají v evropské politice větší vliv. Zatímco v prvních měsících po vstupu může ještě KSČM profitovat z možných ekonomických otřesů, které vstup vyvolá, je pravděpodobné, že v roce 2006 bude už Česká republika víceméně v EU integrována. Voliči se budou jistě ohlížet i na to, jak která česká strana může reprezentovat jejich zájmy na evropské úrovni. KSČM bude mít v tomto ohledu výraznou nevýhodu.

Vděčí komunisté ČSSD?

Nabízí se též otázka, do jaké míry komunisté dluží své současné postavení vlastní politice a do jaké míry je to výsledek současné slabosti ČSSD. Protože KSČM, snad s výjimkou sílící nacionalistické rétoriky, v posledních několika letech nepřišla s ničím novým, je téměř jisté, že její současné výsledky jsou způsobeny zejména odmítavou reakcí části voličů vůči politice ČSSD.

Záporná voličská reakce vůči ČSSD přitom má evidentně několik důvodů. Část voličů se od ČSSD odvrátila, protože jí mají za zlé, že vláda vedená ČSSD prosazuje nepopulární reformy veřejných financí. Přičemž voliči mohli od ČSSD odejít jak doleva tak doprava.

Mnozí z těch, kteří se bojí, že vládní opatření zhorší jejich situaci, přešli nejspíše ke KSČM. Pro mnohé voliče naopak je vládní snaha reformovat veřejné finance nedostatečná, přičemž ztratili důvěru v to, že tato vláda skutečné reformy může provést. Ti mohli odejít k ODS, která v průzkumech veřejného mínění též posílila.

ČSSD také bezesporu škodí její záliba v praní špinavého prádla na veřejnosti. KSČM i ODS vystupují jednotně. Pokud se nějaké konflikty uvnitř těchto stran rozhoří, jsou řešeny interně. V případě ČSSD je dojem nejednotnosti navíc opakovaně posilován spekulacemi o slabém postavení jejího předsedy jak v čele strany tak v čele vlády.

Rozhodne reforma

Popularita ČSSD a popularita KSČM jsou do značné míry spojené nádoby, což ovšem není pro KSČM dobrá zpráva. Je totiž pravděpodobné, že jakmile voliči, zejména ti levicoví, vládní reformy stráví, začnou se k ČSSD vracet. Mnoho voličů si uvědomí, že dopad reforem pro ně nebude zdaleka tak bolestný, jak se na první pohled zdálo. Navíc v případě, že vláda uspěje s dalším kolem reforem, jako je reforma penzijního systému a boj s šedou ekonomikou, vracet se mohou začít i někteří voliči, kteří přeběhli k pravicovým subjektům.

Prosazení reforem a rozpočtu též může změnit dojem, že tato vláda a její předseda nejsou vždy schopni vládnout. Vyhraná bitva o reformy by mohla do jisté míry změnit obraz ČSSD jako strany, která v posledním roce jde od porážky k porážce.

Navíc, pokud by se postavení ČSSD nezačalo do roka zlepšovat, dojde téměř jistě k vystřídání Vladimíra Špidly v čele strany. A ať už by Špidlu vystřídal kdokoliv, je pravděpodobné, že by to byl oblíbený politik, který má potenciál praktickými kroky rychle napravit pošramocenou pověst ČSSD. Každý takový krok téměř automaticky vyústí v úbytek voličů KSČM.

Hospodářské noviny - 24. 11. 2003