Nacházíte se zde: Úvod Články / Articles 2003 Jak Unie ovlivní KSČM?

Jak Unie ovlivní KSČM?

Rostoucí vliv Komunistické strany Čech a Moravy, která na domácí scéně momentálně podle některých průzkumů veřejného mínění předstihla sociální demokraty, by mohl byt notně umenšen po vstupu České republiky do Evropské unie, pokud komunisté nebudou schopni najít v unii svůj politický hlas. Jestliže evropští poslanci za KSČM skončí ve frakci Evropského parlamentu (EP), která se nazývá Konfederace evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (EUL-NGL), v níž nyní KSČM funguje jako pozorovatel, budou mít čeští komunisté na evropské dění jen omezený vliv.

Ve zmíněné frakci je celkem zastoupeno 13 komunistických a krajně levicových politických stran z deseti současných členských států. Ačkoliv jsou mezi nimi i Komunistická strana Francie, dvě komunistické strany italské, jakož i (východo) německá Strana demokratického socialismu (PDS), žádná z těchto stran se dnes nemůže měřit s KSČM, pokud jde o míru domácího vlivu.

I kdysi vlivní italští a francouzští komunisté jsou dnes na okraji politického dění ve svých zemích. Tristní situaci krajní levice v dnešním EP dokresluje skutečnost, že ostatními členy frakce Evropské sjednocené levice jsou malé, doma bezvýznamné strany z Finska, Dánska, Řecka, Španělska, Portugalska a Holandska. Status pozorovatele má kromě naší KSČM také Komunistická strana Slovenska a Progresivní strana pracujícího lidu Kypru.

Skutečný politický vliv v EP mají dnes jen frakce Evropské lidové strany-Evropských demokratů, v níž je sdružena většina křesťansko-demokratických a konzervativních stran, a frakce Strany evropských socialistů, která sdružuje evropské sociálně demokratické strany. Určitý vliv má také frakce Evropské liberální a reformistické strany. Ostatní frakce, jako jsou Unie za Evropu národů, nebo Evropa demokracií a odlišností, popřípadě frakce Zelení a Evropská svobodná aliance, jsou podobně jako EUL-NGL, kam směřuje KSČM, považovány za okrajová uskupení.

KSČM se tedy bude muset v brzké budoucnosti rozhodnout, jakou chce hrát v Evropě roli. EUL-NGL reprezentuje spíše odumírající proud evropské politiky. Pokud by KSČM chtěla mít skutečný vliv na dění na evropské levici, musela by se posunout do Strany evropských socialistů. Takovému kroku by ovšem musely nejprve předcházet vnitřní reformy v KSČM.

Čeští komunisté si také budou muset vyřešit otázku, jaké postoje chtějí v EP vlastně reprezentovat. Vedení strany je ve vztahu k této otázce rozštěpeno mezi politiky, kteří jsou EU příznivě nakloněni (Ransdorf, Dolejš) a politiky okolo předsedy Miroslava Grebeníčka, kteří EU buď odmítají, nebo jí vidí kriticky—jako organizaci dominovanou nadnárodním kapitálem.

Hlavním problémem KSČM ve vztahu k EU je, že působení českých politických stran v EU bude mít zpětnou vazbu na domácí politiku. Jak se bude postupně evropská dimenze české politiky etablovat, bude českým voličům stále více záležet na tom, co pro ně ta která strana může v EU udělat. Strany patřící na evropské úrovni k okrajovým proudům mohou začít ztrácet politické body i doma. KSČM tedy čeká nepříjemné dilema, které by mohlo vést až k vnitřnímu štěpení dosud zatím monolitní strany.

Právo - 19. 11. 2003