You are here: Home Články / Articles 2005 Pozor na silácké recepty

Pozor na silácké recepty

Po nedávné sérii teroristických útoků lze pozorovat nebezpečnou radikalizaci názorů na to, jaké metody použít v boji s islámským fundamentalismem. Snahy o pečlivý rozbor příčin, potrestání individuálních viníků v rámci vlády zákona, jakož i pokusy o nalezení a zničení konkrétních teroristických buněk, jsou přehlušovány siláckou rétorikou.

Vinni prý nejsou jen islamističtí renegáti, ale celý islám. Ten je prý už tím, co hlásá, a v co věří, živnou půdou pro násilí vůči západní kultuře. Lze stále častěji slyšet názory, že islámští přistěhovalci v Evropě jsou neasimilovatelní; buď ať se asimilují, nebo ať táhnou.

Co zmůžeme represí?

Snad proto, že žijeme v Evropě, která má za sebou strašnou historii masového vraždění a čistek, neměly by takové názory projít bez povšimnutí. Pokud bychom přijali tezi, že kriminální je celý jeden civilizační okruh, pak by nám nezbylo nic jiného než přijmout radikální opatření založená na principu kolektivní viny.
Jedním z nich by musel nepochybně být zákaz islámu v Evropě, jakož i zastavení přistěhovalectví lidí, kteří se k němu hlásí. Zvažme důsledky. Vymýcení islámu by se dalo dosáhnout jen těžkou represí. Byli by lidé, kteří by se i nadále k němu hlásili, například internováni v koncentračních táborech, popřípadě vyhoštěni? A kdyby byla Evropa "vyčištěna", byly by neprodyšně uzavřeny hranice s islámskými zeměmi?

Přijetí radikálních opatření by vyvolalo reakci v islámských zemích, které by například mohly odmítnout vyvážet na Západ ropu. Ten není vůbec připraven na ekonomický šok, který by to vyvolalo. Nemluvě o tom, že moderní tržní ekonomika je globální systém, který by se v případě tak radikálních kroků mohl zhroutit.

Demokratický protimluv

I proto lze zaslechnout názory, že zatímco jistá omezení vůči muslimům, kteří už žijí mezi námi, jakož i příštím možným přistěhovalcům, mohou být namístě, lepší by bylo, kdyby Západ islámské země takříkajíc "pozápadnil". A protože činit tak s pomocí drobné politické práce a "oplodňování" našimi hodnotami je zdlouhavé, měl by prý Západ naslouchat více americkým neokonzervativcům a usilovat o šíření demokracie silou. Přinejmenším do těch zemí, které pro nás představují největší nebezpečí.

Potíž je v tom, že silou lze rychle měnit jen politické režimy. Měnit tak kulturu je naopak projekt na dlouhá léta a s velmi nejistým výsledkem. Plošná modernizace islámského světa s pomocí okupace by byla i nesmírně nákladná. Násilnou "převýchovu" islámského světa by také bylo jen stěží možné uskutečnit bez poškození demokracie v samotných západních zemích. Ty stojí od 2. světové války na mnohem komplexnějších principech, než byly ty, na nichž stály demokracie předválečné.

Lidská a občanská práva, jakož i vláda zákona, jsou dnes synonymy demokracie. Jejich šíření s pomocí jakéhosi nového imperialismu v sobě skrývá paradox: je v zásadním rozporu s tím, čím se moderní Západ hodnotově stal, takže by se jen těžko dal uskutečnit bez odporu v demokraciích, které by se "misionářské" role ujaly. Překonat tento odpor by bylo možné jen za cenu ignorování některých demokratických pravidel nebo dokonce jejich dočasného omezení.

Lidé, kteří doporučují v boji s terorismem silová řešení, by si měli uvědomit, že mohou vyústit v nové holocausty, koncentrační tábory nebo masové vyhánění.
Ignorují skutečnost, že islamistické sítě připomínají mafii, která je rozlezlá v těle většího organismu, jenž ji nemusí nutně schvalovat. Nejmasovější novodobý islamistický teror nezažil Západ, ale Alžírsko, kde na konci 20. století byly fundamentalisty povražděny desetitisíce umírněných vyznavačů islámu. Proti mafii bychom přitom jistě nebojovali tím, že srovnáme se zemí Palermo.

Nebezpečná "dočasnost"

Lze zaslechnout názory, že radikální opatření by mohla být jen dočasná a západní demokracie by je ustály. Jsme prý ve válce. Až by byl problém "vyřešen", vrátili bychom se k plné demokracii. Ve skutečnosti by se Západ mohl snadno stát nevyléčitelným pacientem.

A o to právě fundamentalistům jde. Přejí si, abychom v panice přijali opatření, která by zničila toleranci a demokratický duch, který jim připadá nesnesitelný, ale který zároveň činí ze Západu civilizaci přitažlivou pro téměř celý zbytek světa. Zvítězíme nad nimi pouze tehdy, když si udržíme hodnoty, na nichž naše civilizace dnes stojí.

Hospodářské noviny, 1.8. 2005