Nacházíte se zde: Úvod Přednášky / Conferences 2000 Odpovědnost státu, politických stran a občanské společnosti

Odpovědnost státu, politických stran a občanské společnosti

V demokratických systémech mají stát, politické strany a občanská společnost vlastní nezastupitelné role. Moderní demokratické společnosti stojí na čtyřech základních pilířích: demokratických politických institucích a mechanismech; tržním hospodářství; vládě práva (právním státu); a občanské společnosti. Skloubit všechny tyto pilíře do harmonického celku je největší výzvou moderní demokracie a svým dílem k tomu mohou přispět jak stát, tak politické strany, tak občanská společnost. Existence zmíněných čtyřech pilířů demokracie je vlastně variací na téma základních idejí francouzského osvícenectví_svobody, rovnosti a bratrství. Tyto ideje, ačkoliv měly podle francouzských osvícenců existovat ve vzájemné harmonii, byly po dlouhou dobu vzájemně antagonistické. Historie zejména evropských společností až do druhé světové války je historií extrémních vychýlení směrem k tomu či onomu ze tří základních hesel Francouzské revoluce. Extrémní pojetí svobody vyústilo do pojetí státu jako pouhého nočního hlídače, do primitivního kapitalismu,v němž byly prvky solidarity potlačeny na minimum. Totalitní systémy marxistického typu zase ideově původně vyrostly z extrémního příklonu k heslu rovnosti, chápaném jako rovnost ekonomická. Nacismus a další nacionalistické režimy byly především příklonem k heslu bratrství, chápaném jako krevní, kmenová spřízněnost. Teprve v posledních zhruba padesáti letech se západním demokraciím daří skloubit svobodu (demokratické instituce a mechanismy založené na svobodě individua), rovnosti (vláda práva a rovnost před zákonem) a bratrství (ekonomická solidarita se slabšími a občanská společnost) do jednoho celku. To je důvodem, proč se západní demokracie staly stabilními a prosperujícími společnostmi.

Proces globalizace lze přivést pod kontrolu (a využít tak především jeho pozitivních stránek) pouze za předpokladu, že se v globálním měřítku podaří vytvořit to, co se podařilo v rámci národních států Západu. Tedy, pokud se podaří rozšířit demokratické politické instituce a mechanismy do většiny zemí světa tak, aby bylo možné vytvořit nadnárodní demokratické politické instituce, které budou schopny prosadit například nejen globální právní a ekologické standardy, ale též zabezpečit fungování systému globální solidarity v hospodářství, ve zdravotnictví a ve vzdělání těch silnějších a bohatších s těmi slabšími a chudšími.

Zároveň ovšem není možné, stejně jako v rámci demokratických národních států Západu, ponechat všechny tyto funkce jen na státních a nadnárodních institucích. Musí též vyrůstat z podhoubí nadnárodní občanské společnosti, která se jako jediná může stát skutečným tmelem globálních politických institucí.

Institucionalizace (ne)odpovědnosti: globální svět, evropská integrace a české zájmy, konference pořádaná FSV UK - 30. 11. - 2. 12. 2000