Nacházíte se zde: Úvod Politický zápisník / Political diary 2002 169:0!

169:0!

Poslanecká sněmovna schválila usnesení o nedotknutelnosti a neměnnosti Benešových dekretů poměrem hlasů 169:0. Něco podobného se stávalo pouze za komunistického režimu a hlasovalo se tak především proto, že buď bylo stejně úplně jedno, jak se hlasuje, nebo proto, že poslanci měli strach hlasovat jinak.

Jednomyslné hlasování o otázce tak mnohovrstevné a složité, jako jsou Benešovy dekrety, také nelze vysvětlit jinak než tak, že mnozí poslanci alibisticky zvedli ruku ve prospěch resoluce, protože nechtěli mít problémy. Jiní prostě měli strach. Vždyť si stačí představit, co by se stalo, kdyby se některý z nich postavil proti. Byl by nejspíše označen za zrádce národních zájmů nebo, v lepším případě, nedostatečně velkého vlastence. Pokud by se proti postavila celá jedna strana, byla by svými oponenty až do voleb popisována jako jakýsi spoluhráč německých a rakouských šovinistů.

Ať už byly motivy jednotlivých poslanců pro jejich podporu rezoluce jakékoliv, jisté je, že se Poslanecké sněmovně podařilo stvořit něco, co se velmi podobá Národní frontě spojené ideologií falešného vlastenectví. Prim v této frontě hrají "vlastenci" největší, tedy Občanská demokratická strana a komunisté. Ostatní strany mohou na to, že se nechaly do této trapné hry zavléct, ve volbách politicky jen doplatit.

Jednomyslné schválení nesmyslné rezoluce, která nic neřeší (zpochybnitelnost dekretů je otázkou právní, ne politickou), ale zato ještě více popudí rakouské a německé politiky (takže se nakonec opravdu může stát, že náš vstup do Evropské unie bude odložen až na dobu, kdy politicky dospějeme), bude nyní používáno proti všem, kteří v otázce Benešových dekretů mají jiný názor než oficiální kruhy.

Hlasováním byl stvořen, stejně jako za komunismu, jakýsi Státonázor. Ti, kdo s ním nebudou nesouhlasit, budou, ještě více než se dělo před přijetím rezoluce, označováni zfanatizovanými národníky za "pátou kolonu" a bude jim doporučováno, aby buď zmlkli, nebo se zařadili do zástupu stvořeného jednolitou parlamentní většinou. Přesně před tímto nebezpečím ostatně varovala výzva "Stop nacionalismu".

25. 4. 2002