Nacházíte se zde: Úvod Politický zápisník / Political diary 2002 Mafiánský kapitalismus

Mafiánský kapitalismus

Případ bývalého generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby je jen dalším dokladem toho, co prezident Havel popsal před nějakou dobou jako „mafiánský kapitalismus". V této souvislosti je téměř podružné, zda Srba skutečně objednal vraždu novinářky Sabiny Slonkové. S tím, jak pokračuje vyšetřování, se totiž ukazuje, že úředník a bývalý vojenský rozvědčík Srba, byl zřejmě zapleten do celé řady majetkových machinací.

Vražda Slonkové by byla sice téměř logickým vyústěním mafiánských praktik, ale i kdyby se Srba-pokud jde o samotnou vraždu-stal obětí zpravodajských her, jak tvrdí, nemělo by nám uniknout, že na ministerstvu zahraničí se děly velmi podivné věci. Koneckonců sám Srba musel odejít v souvislosti se skandálem okolo tzv. Českého domu v Moskvě.

Podivné věci se ovšem během Zemanovy vlády děly také v okruhu jeho poradců a na některých dalších ministerstvech. Stačí připomenout aféry jako Olovo nebo Štiřín. Někteří ministři zase skupovali výhodně pozemky v oblastech, kudy měla v budoucnosti vést dálnice. Jiní zadávali lukrativní projekty bez výběrových řízení. Kdyby mohly být prohledány byty některých jiných činitelů zemanovské éry, bylo by napínavé slevovat, kde všude ještě by se našly desítky miliónů korun v krabicích od bot.

Srba je prostě jen obzvláště nápadným výčnělkem širšího fenoménu, který slova „mafiánský kapitalismus" tak dobře popisují. Mafiánský kapitalismus nezačal ovšem až v Zemanově éře. Zeman si pouze prostřednictvím opoziční smlouvy zajistil naprostou nedotknutelnost své vlády-skandál neskandál. Tuto nedotknutelnost mu celou dobu garantoval Václav Klaus. Nedotknutelnými, jak se zdá, se na oplátku stala zase celá řada lidí, kteří mafiánský kapitalismus praktikovali už za Klausovy éry.

Je symbolické, že Václav Klaus spěchal vyjádřit podporu nejrůznějšími arbitrážemi a kriminálními šetřeními obtíženému Vladimíru Železnému. Když ale Zemanova vláda žalovala týdeník Respekt za to, že se odvážil naznačit korupční jednání některých vládních činitelů, nebo když reportéři Sabina Slonková a Jiří Kubík byli trestně stíháni za to, že chránili své zdroje v akci Olovo, Václav Klaus a většina ODS cudně mlčeli.

Jinými slovy: případ Srba je jen nepřímým produktem opoziční smlouvy, která vytvořila ideální podmínky pro praktiky mafiánského kapitalismu. Akce „čisté ruce" se do značné míry stala akcí „ruka ruku myje". Funkcionáři ODS by nyní udělali nejlépe, kdyby se zdrželi pohoršených komentářů na adresu Jana Kavana a jeho chráněnce Karla Srby. Srba a Kavan totiž byli chráněnci Miloše Zemana a ten, i s jeho celou vládou, chráněnci opoziční smlouvy-tedy i ODS.

25. 7. 2002