Nacházíte se zde: Úvod Politický zápisník / Political diary 2003 Jak bude hlasovat prezident

Jak bude hlasovat prezident

Prezident Václav Klaus vyzval občany, aby se zúčastnili referenda o vstupu do Evropské unie, ale odmítá prozradit, jak bude hlasovat on sám. Protože se prezident nedávno na poslední chvíli doslova vedral k podpisu přístupové smlouvy s EU v Aténách, mohlo by se zdát, že nemůže než hlasovat pro vstup a jeho tajnůstkářství není na místě. Analýza Klausových textů ovšem naznačuje opak.

To nejpozitivnější, co současný prezident dokázal za mnoho let o EU říci, je poněkud smutné a odevzdané konstatování, že ke vstupu nemáme alternativu. To k nám ovšem nemluví občan Klaus, ale politik, který byl dlouhá léta předsedou strany, jejíž voliči si členství v EU z velké většiny přejí. Snaha Klause a ostatních předáků strany zavléct převážně proevpropské členy a voliče ODS směrem k euroskeptismu, či dokonce k otevřenému odmítnutí EU, tak byla vždy riskantní podnik. Vedení ODS se nikdy nepodařilo vyřešit dilema, jak říci Unii „ne“, aniž by strana ztratila část voličů. Odtud pramení neustálé mlžení.

Česká republika je jedinou kandidátskou zemí, jejíž hlava státu není ochotna prozradit, jak bude hlasovat. Ve skutečnosti Klaus prozrazuje mnohé i ve své výzvě před referendem, o které nám tajemně sděluje, že „onen text“ koncipoval dlouho. Řadu dnů či dokonce týdnů se prý postrkávala slovíčka, „tu o milimetr doleva, tu o milimetr doprava“.

Výsledkem je například tato varovná věta: „Každý z nás bude spolurozhodovat o tom, zda má Česká republika dobrovolně předat významnou část své suverenity a samostatnosti většímu nadnárodnímu celku výměnou za spolupodílení se na jeho rozhodování a za možnost být jeho součástí.“

Občan se otřese hrůzou, jaká odpovědnost to na něm během referenda leží. Myslí se mu mihnou osudy evropskými byrokraty zotročených, suverenity zbavených národů, jako jsou Holanďané, Rakušané, Francouzi, nebo Němci. Chce-li ovšem opravdu, ale opravdu pochopit, co prezident těmito slůvky naznačuje, stačí si na Klausových webových stránkách otevřít v podstatě kterýkoliv z jeho mnohých textů o EU.

O Unii nemá prezident žádné iluze. Jde prý „o posun od politického rozhodování demokraticky zvolených orgánů k rozhodování orgánů nevolených.“ Zatímco nezainteresovaná většina Evropanů je lhostejná nebo jen málo ostražitá, Evropa podstupuje nezvratitelné změny, tvrdí náš ostražitý prezident. Varuje, že mezivládní spolupráce nezávislých států byla pomalu, ale jistě přetvořena na formování nadstátního evropského státu, jehož cílem je centralizace moci v Bruselu, eliminace evropských národních států a socializace Evropy.

Snad proto prezident apeluje na občany, aby při hlasování vycházeli „i z toho, že Evropská unie prochází složitou diskusí o své budoucnosti.“ A pokud by občané dali ke vstupu souhlas, přitakává už nyní tento tradiční bojovník proti přímé demokracii dalšímu referendu, tentokrát o evropské ústavě.

Prezident spoléhá na to, že jsou naši občané „nadáni vlastním rozumem“ a že „jsou schopni tyto mimořádně závažné věci posoudit“. Ti, kdo by snad vlastní rozum neměli a nechtěli se inspirovat vládní proevropskou kampaní, která je podle Klause jen „provokací“, si mohou si například přečíst jeho řeč na nedávné konferenci pravicových stran.

Dočtou se, že probíhající proces evropského sjednocování se prý netýká otevírání se světu. „Týká se zavádění nadměrné regulace a ochrany, harmonizace pravidel, zákonů a politik, oslabování standardních demokratických procesů, zvyšování byrokratizace života, narůstání důležitosti soudních orgánů, apod.“ Díky prezidentovi také víme, že se v EU klidně můžeme rozpustit jako kostka cukru v kávě, nebo že zavádění evropské měny (s nímž souhlasíme v přístupové smlouvě) je nesmysl.

Na již zmíněné konferenci pan prezident rezignovaně konstatoval, že nám nezbývá, než se procesu evropské integrace zúčastnit. Je to prý jediný způsob jak získat mezinárodní uznání a legitimitu. „Z tohoto hlediska je to past, ze které se neumíme dostat a ani se jí neumíme vyhnout,“ povzdechl si.

Pokud bude tedy prezident nakonec hlasovat pro vstup, bude tak činit s bolestí, chycen v záludné pasti. Svede duševní zápas titánských rozměrů. Jestliže se chceš, milý občane, při své volbě v referendu zbláznit z pochybností a z rozpolcení mysli, prostuduj si nejprve názory našeho milého pana prezidenta.

11. 6. 2003