Nacházíte se zde: Úvod Politický zápisník / Political diary 2003 Tony Blair jako lídr Západu

Tony Blair jako lídr Západu

Britský premiér Tony Blair vsadil během irácké krize vše na podporu Američanů, ale zároveň—na rozdíl od amerického prezidenta na jedné straně a německého premiéra i francouzského prezidenta na straně druhé—celou dobu bojoval za udržení jednoty euro-atlantické aliance. Po skončení války v Iráku je tak Blair jediným významným západním politikem, který je skutečným symbolem jak těsných euro-atlantických vazeb, tak pokračující evropské integrace.

Evropu přitom Blair nevidí--na rozdíl od francouzského prezidenta Chiraca a německého kancléře Schrödera--jako mocenskou protiváhu vůči rostoucí hegemonii USA, ale jako partnera USA. Jinými slovy: Blair nestaví Evropu a USA proti sobě, ale naopak chce aby obě části euro-atlantického společenství spolupracovaly.

Protože taková spolupráce je ovšem možná jen za předpokladu, že se Evropa vymaní ze své bezpečnostní závislosti na USA a vybuduje společnou obranu i zahraniční politiku, je docela dobře možné, že to bude nakonec paradoxně britský ministerský předseda, který bude podobné kroky iniciovat. Nebo ještě jinak: pokud se právě Tony Blair neujme tohoto úkolu, žádná společná obranná a zahraniční politika Evropy zřejmě nevznikne.

Jak francouzský prezident, tak německý kancléř se příliš zprofanovali svými hysterickými protiamerickými tirádami. Ostatní současní i budoucí členové EU se na Francii a Německo dívají s oprávněnými obavami, protože obě země se v irácké krizi snažily daleko více prosazovat své vlastní mocenské zájmy než spolupráci s Američany a s těmi evropskými zeměmi, které Ameriku podporovaly.

Snaha Německa a Francie budovat společné obranné síly a zahraniční politiku, ke kterým se mohou později přidat i ostatní členové EU, vyzní na prázdno, pokud se k nim nepřipojí právě Velká Británie. Blairovi se tak nabízí vskutku historická šance. Může se stát jak neoficiálním lídrem nejen Evropy, ale celého Západu.

Zatímco v Evropě nemá momentálně sobě rovného politika, na druhé straně Atlantiku George W. Bush promarnil své šance sjednotit Západ tím, že se vrhnul do války v Iráku bez skutečné snahy o podporu evropských mocností. Ačkoliv vybudováni západní aliance, která by v Iráku bojovala společné, bylo velmi obtížné už proto, že Francie, zdá se, se více obává hegemonie USA než mezinárodního terorismu, více vyjednávání a diplomacie mohlo Bushovi přece jen poskytnout více legitimity.

Bush je nyní „jen“ lídrem mocných USA, zatímco Chirac a Schröder jsou lídry „jen“ staré Evropy. Tony Blair naopak reprezentuje jak Evropu tak euro-atlantické vazby. To je velká odpovědnost a nezbývá jen doufat, že Blair tuto historickou šanci nepromarní.

17. 4. 2003