Nacházíte se zde: Úvod Politický zápisník / Political diary 2005 Bijte děti, kopejte policisty

Bijte děti, kopejte policisty

Z chaosu nejrůznějších racionálních, nebo naopak spíše emocionálních postojů se začínají vynořovat obrysy možných autoritativnějších závěrů.


Pokud jde o spuštění policejního zásahu proti CzechTeku, zdá se, že navzdory tomu, že byla některými technaři nepochybně porušována nebo ohrožována práva vlastníků přilehlých pozemků, jakož i vcelku brutálně porušováno právo na klid v nedaleké obci Přimda, policie CzechTek rozprášit nemusela.

Důvodem je skutečnost, že české zákonodárství není v regulaci podobných akcí úplně jasné. Na rozdíl od států, jež pořádání masových hudebních produkcí, které nemají všechna potřebná povolení, nejen jednoznačně zakazují, ale také stanoví potřebné sankce.

Ačkoliv byla, zdá se, skutečně porušena práva některých vlastníků přilehlých pozemků, kteří podali trestní oznámení, při absenci zákona, který by jasně zakazoval produkci typu CzechTek, by mělo být porušování práv přilehlých pozemků trestáno na principu individuální viny, nikoliv uplatněním kolektivní viny v podobě rozehnání celé akce a plošně uplatněnou represí proti účastníkům, kteří se osobně ničím neprovinili.

Jinými slovy, v případě, že není z právního hlediska zcela jasné, jak postupovat, měla by policie demokratického státu volit spíše tolerantní postup: akci monitorovat a zasahovat nekompromisně proti jedincům, kteří okatě porušují zákon.
Když už se policie k zásahu odhodlala - což není překvapivé po loňské zdrcující kritice policejní „nečinnosti“ - měli policisté postupovat striktně v mezích zákona. Ti, kteří se dopustili excesů, by měli být potrestáni.

Na druhou stranu je velmi kontraproduktivní, když média a opoziční politici nenechají nitku suchou na policii jako celku. Už jen počet zraněných policistů naznačuje, že stejně tak jako lze celou akci popsat slovy „už nám zase bijí naše děti“, lze ji zrovna tak popsat slovy, „pokud si chcete nakopnout policistu, přijeďte do České republiky“.

Zcela neprincipální je chování politické opozice. Nejde jen o to, že pokud by policie CzechTek tolerovala, slyšeli bychom, stejně jako vloni, nekonečné tirády o policejní impotenci a selhání při ochraně soukromého majetku proti anarchii.

Jde též o to, že pokud policie a další státní instituce skutečně pochybily, měla by opozice trvat na vyšetření celé záležitosti, ale zároveň by měla nabídnout nějaká řešení. Vytloukání politického kapitálu pomocí plošných obvinění proti policii a přirovnávání zásahu k roku 1989 vytvářejí dvě potenciální nebezpečí. Zaprvé nebude možné najít žádné řešení - například v podobě zákona, který by jasně pro budoucnost stanovil, zda a za jakých podmínek se akce jako CzechTek mohou konat a jaké budou sankce v případě porušení zákona. Zadruhé, z policie se stal kopací míč.

Nyní musí policie být znechucena už úplně. Namísto individuálního potrestání policistů chybujících během zákroku byl stvořen masový kýč v podobě mírumilovných „zbitých dětí“ a zlých policistů, prosáklých normalizační mentalitou. Jsme tak v potenciálně nebezpečné situaci, protože policie má v atmosféře protipolicejní hysterie de facto svázané ruce. Pokud se vám nastěhují na zahradu nezvaní hosté a začnou si tam dopřávat stodecibelové zábavy nebo ničit váš majetek, máte smůlu; policie vás „tančících dětí“ nejspíš nezbaví. Proč by to dělala?