Nacházíte se zde: Úvod Politický zápisník / Political diary 2005 Druhý mandát Václava Klause přestal být jistý

Druhý mandát Václava Klause přestal být jistý

Parlamentní volby v roce 2006 určí nejenom složení české vlády, ale také, kdo bude prezidentem země v letech 2008 až 2013. Protože se politici už nejspíše nedohodnou na přímé volbě prezidenta, bude hlava státu téměř jistě opět volena parlamentem. O tom, zda bude Václav Klaus do své funkce znovu zvolen, tak rozhodne složení Poslanecké sněmovny a Senátu v roce 2008.

 

S ČSSD na bodě mrazu

 

Pokud by nedošlo k výrazné změně ve vývoji volebních preferencí, může být Klaus v roce 2008 ve velmi složité pozici. Zdá se totiž, že se do Sněmovny probojují jen čtyři strany: občanští demokraté, lidovci, sociální demokraté a komunisté. Jedinou další stranou, která má v této chvíli určitou naději se do Sněmovny probojovat, jsou zelení.

 

Prezident bude mít znovuzvolení téměř jisté pouze v případě, že by se po volbách podařilo vytvořit většinovou koalici ODS a lidovců. Většina lidovců by neměla důvod znovuzvolení Klause blokovat, protože by pravicové koalici poskytoval potřebné zázemí a podporu. ODS a KDU-ČSL navíc mají společně většinu i v Senátu, kterou si nejspíše udrží i po příštích senátních volbách na podzim roku 2006.

 

Současný prezident by byl v mnohem komplikovanější situaci, kdyby ve volbách do Sněmovny získaly společně většinu ČSSD a KSČM. Vztahy Klause s ČSSD jsou na bodu mrazu, zejména od nástupu Jiřího Paroubka do čela vlády. Sociální demokraté nedávno vydali prohlášení, v němž se praví: „ČSSD bude zásadně čelit snahám prezidenta České republiky nepřijatelně ovlivňovat směřování státu a nepřipustí, aby při příští volbě prezidenta znovu opakovala nerozhodnost a nejednotu, za které se občanům omlouvá."

 

Prezident Paroubek?

 

Klaus toto prohlášení ČSSD vzápětí označil za bezprecedentní útok na hlavu státu v polistopadové historii země. Tak či onak, prezident může už  jen těžko znovu doufat v opakování situace, kdy někteří poslanci vnitřně rozpolcené ČSSD, v níž se v době minulé prezidentské volby svářela zemanovská a špidlovská křídla, nakonec dali své hlasy Klausovi.

 

Paroubek je zjevně připraven pokračovat ve zlepšování vztahů s bývalým předsedou strany Milošem Zemanem a prosazovat ho do prezidentského úřadu. A pokud Paroubek uspěje ve volbách v příštím roce, kandidátem na prezidenta by mohl být i on sám. Dá se předpokládat, že ČSSD by se na rozdíl od roku 2003 okolo svého kandidáta semkla, což by mělo své dopady i na chování KSČM. Ta už v roce 2003 preferovala Zemana, který otevřeně vyzýval ke spolupráci ČSSD s komunisty v podobě menšinové vlády ČSSD podporované KSČM. Podpora komunistů pro Klause, která nakonec umožnila jeho zvolení, byla taktickou volbou, až když už Zeman nebyl ve hře.

 

Klaus přijde o komunisty

 

Navíc Klaus zřejmě nesplnil očekávání komunistů. Na jedné straně sice prolomil politickou bariéru, když pozval k oficiálním jednáním i předsedu KSČM, nebo když se pokoušel o svérázné výklady předlistopadové historie. Na druhé straně po pádu Špidlovy vlády varoval, že by nejmenoval menšinovou vládu ČSSD s podporou komunistů. To mu KSČM, které se tehdy otevíraly dveře k většímu politickému vlivu, jistě nezapomněla.

 

Důležité také bude chování prezidenta při formování nové vlády. Pokud by ODS nemohla sestavit většinovou vládu s lidovci, Klaus by si mohl udržet jisté šance na znovuzvolení pouze v případě, že by byl architektem velké koalice mezi ODS a ČSSD, jejímž jedním společným programovým bodem by bylo právě znovuzvolení současného prezidenta. I v případě velké koalice je ovšem spíše nepravděpodobné, že by si ČSSD nechala dopředu svázat ruce, pokud jde o volbu prezidenta.

 

Jestliže by Klaus naopak upustil od svého dosavadního tvrzení, že nebude jmenovat menšinovou vládu ČSSD s podporou komunistů, ani pak není jisté, že by mu KSČM byla ochotna za jeho změnu postoje „zaplatit“ podporou při prezidentské volbě. Jak pro neformální, tak pro formální koalici ČSSD a KSČM by byl jak Zeman, tak Paroubek v prezidentské funkci nepochybně lepší volbou.

 

Hodně bude záležet na tom, jak silná by byla případná většina ČSSD a KSČM ve Sněmovně, a jak silná by byla případná většina ODS a lidovců v Senátu. V prvních dvou kolech prezidentské volby hlasují obě komory odděleně, a dá se tedy předpokládat, že by nebyl zvolen ani jeden ze dvou kandidátů. Ve třetím kole ovšem obě komory utvoří společný sbor volitelů, čítající 281 poslanců a senátorů, a tam by nepochybně záleželo na každém hlasu. Vzhledem k tomu, že je Sněmovna početnější, byly by ovšem šance současného prezidenta na zvolení dosti malé.

 

Potřebuje úspěch ODS

 

Je tak možné, že se prezidentovi vrátí jako bumerang lavírování jeho strany okolo přímé volby prezidenta, která by pro Klause byla nejlepším řešením. ODS přímou volbu nejprve odmítala, pak na ní před prezidentskou volbou přistoupila, když se zdálo, že Klaus nemůže být zvolen parlamentem. Když byl ovšem nakonec parlamentem překvapivě zvolen, svůj postoj opět změnila. Zvolení Klause tak nyní nezávisí na něm samotném, ale na volebním výsledku strany, které je čestným předsedou.

 

Hospodářské noviny, 26.10.2005