Nacházíte se zde: Úvod Politický zápisník / Political diary 2005 Dvojí metr: Kulínský a katarský princ

Dvojí metr: Kulínský a katarský princ

Na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky byl vydán do Kataru katarský princ Hámid bin Abdal Sání, který byl v květnu nepravomocně odsouzen za sex s nezletilými dívkami na dva a půl roku do vězení. Princ již odjel do rodné země. Nejvyšší soud vyhověl návrhu ministra spravedlnosti Pavla Němce. Ten o vydání prince před časem požádal, jenomže  se dostal do sporu s českými soudy a Nejvyšším státním zastupitelstvím. Nejvyšší soud nyní rozhodl, že Němec měl na své rozhodnutí podle platného trestního řádu právo.

 

Ponechme stranou spekulace, proč Němec a ostatní úředníci Ministerstva spravedlnosti hned po zatčení prince tak ochotně a rychle spolupracovali na jeho vydání, přičemž ujišťovali českou veřejnost, že v rodném Kataru bude potrestán stejně přísně, jako by byl v České republice. V Česku, kde se jakákoliv žádost o úřední zásah může změnit v kafkovský horor, je vždy podezřelé, když se úředníci jednoho ministerstva, jakož i sám ministr, mohou přetrhnout, aby byla celá záležitost vyřešena za několik dnů.

 

Nechme ale stranou spekulace o důvodech takové ochoty, které se již koneckonců objevily v médiích. Zajímavější je srovnání postupu v případě prince Hámida bin Abdala Sáního a sbormistra Bambini di Praga Bohumila Kulínského. Ten je totiž obviněn ze zcela stejných trestných činů jako princ. Pokud se jeho obvinění prokáží, oba—princ i sbormistr—se dopustili téhož: pohlavně zneužívali nezletilé dívky v této zemi.

 

Jenže z jakéhosi mezinárodně-právního důvodu mohl odjet princ, který je obviněn ze stejného trestného činu jako Kulínský, do své rodné země, zatímco Kulínský (i když je po dlouhé vazbě nyní stíhán na svobodě) si nejspíše odsedí několik let v českých věznicích. Spravedlnosti by bylo samozřejmě učiněno za dost, kdyby byl princ v Kataru potrestán stejně přísně jako Kulínský. Jenže autor tohoto sloupku si dovolí předpovědět, že princ Hámid bin Abdal Sání ve vězení už nestráví ani den.

 

Koneckonců zneužity byly „pouze“ dívky, což se v islámské zemi mužům obvykle jaksi promíjí. Navíc české dívky jsou bezesporu považovány podle islámu za bezvěrce ze zkaženého Západu. A pokud snad přece jen existuje nějaký katarský zákon, který by sex s nezletilými dívkami považoval za zločin, jistě se pro člena královské rodiny najdou polehčující důvody.

 

Poučení z celé aféry je, že tentýž trestný čin, provedený dvěma různými osobami, nemusí být vždy totéž. Bylo by zajímavé se dozvědět, co by se stalo, kdyby se na nezletilých katarských dívkách v Kataru „bezvěrec“ Kulínský dopustil stejných činů, jichž se katarský princ dopustil na dívkách českých.

 

Jediné, co nakonec lze říci na "omluvu" prince, je skutečnost, že si za sex s nezletilými řádně platil svými petrodolary. Kulínský, alespoň podle dosavadních obvinění (pokud se prokáží), prý dívky zneužíval takříkajíc z pozice své autority.

 

Každopádně srovnání obou případu nabízí v nejčistší podobě otřepanou učebnicovou pravdu: právo a spravedlnost nejsou vždy totéž.