Nacházíte se zde: Úvod Politický zápisník / Political diary 2006 Manipuluje Česká televize

Manipuluje Česká televize

Premiér Jiří Paroubek si pokoušel zajistit co největší počet hlasů v anketě diváků České televize během předvolební debaty předáků politických stran v ústeckém kraji. Místopředseda Martin Starec ovšem popletl telefonní číslo, které rozeslal členům ČSSD se žádostí o podporu Paroubka. Ten za to Starce kritizoval.

 

Z pravicových médií se teď na nás budou několik dnů valit jízlivé komentáře na adresu na adresu „manipulátorských“ snah Paroubka. Tvůrci veřejného mínění, kteří spíše sympatizují s ČSSD, budou zase namítat, že Paroubek neudělal nic neobvyklého, protože si tak počínají i ostatní politické strany.

 

V tomto vzájemném přetahování by ale nemělo zůstat nepovšimnuto chování ČT. Je to totiž právě ona, kdo nutí politiky, aby se uchylovali k výše popsanému jednání a vědomě či nevědomě manipuluje veřejným míněním.

 

Moderátor Václav Moravec může tisíckrát zdůrazňovat, že jde jen o ankety, v níž diváci údajně hodnotí výkony jednotlivých debatujících, a může je tisíckrát porovnávat s průzkumy veřejného mínění. Skutečností zůstává, že výsledky anket mají na veřejné mínění zpětný dopad, což politici dobře vědí—proto ta snaha uspět za každou cenu. A dobře to ví i ČT. Ta navíc činí z pořadu, který by měl být seriózní diskusí v době oficiální volební kampaně, jakousi obdobu Superstar.

 

Sociologové potvrdí, že tento typ hlasování je nejen široce otevřen manipulaci, ale výsledek zkreslují i další faktory. Lépe si budou počínat strany, které mají disciplinované a bohatší voliče, protože poslání SMS do takové ankety stojí energii i peníze. Lépe jsou na tom též strany s mladším voličstvem, protože ti starší mají problém s novými technologiemi.

 

Nelze se proto divit ironickým komentářům v některých internetových diskusích, že kandidát mocensky vyhladovělých a disciplinovaných občanských demokratů by dostal nejvíce hlasů, i kdyby krajský předák ODS na debatu z nějakého důvodu nedorazil a byl by nahrazen například sympatizantem ODS z publika (které se tak jako tak vesměs neskládá z reprezentativního vzorku veřejnosti, ale z krajských papalášů a frustrovaných zástupců stran, které se nedostaly na pódium).

 

Přehánění? Možná, ale ne tak docela. Výpovědní hodnota podobných anket není bohužel od tohoto bonmotu daleko. Nejvíce vypovídají o fanatismu a velikosti tvrdých voličských jader politických stran. Jenže mnoho lidí si toho není vědomo a registrují pouze, že debatu „vyhrál“ ten a ten zástupce té a té strany.

 

Nezbývá, než se zeptat, proč se ČT  snižuje k jednání, z něhož profitují snad jen telefonní operátoři. Možná se dramaturgové domnívají, že taková anketa diskusní pořad oživí a učiní ho zajímavějším pro diváky. Ve skutečnosti takový cirkus jen devalvuje jinak záslužný nápad, jakož i vcelku kvalitní Moravcovo moderování.  Především ale nemá tak snadno manipulovatelné hlasování co dělat v seriózním diskusním pořadu média veřejné služby, na jehož základě si mají během oficiální volební kampaně formovat názory statisíce voličů.

 

Právo, 28.3.2006