Nacházíte se zde: Úvod Politický zápisník / Political diary Dění okolo ÚSTR je naprostá šaškárna

Dění okolo ÚSTR je naprostá šaškárna

Že se fungování v podstatě státního Ústavu pro studium totalitních režimů nejspíš zvrhne v řadu trapasů, skandálů a politických frašek, bylo leckomu jasné, už když se o jeho zřízení rozhodovalo. Autor tohoto textu už v roce 2007 na různá nebezpečí upozorňoval.

 Ostatně názvy publikovaných textů mluví samy za sebe: Ústav pro studium národních mindráků, Ústav národní paměti a amnézie, Národní paměť v ústavní péči, Česká debata o totalitarismu.   

 Pokud se najde někdo, kdo může ukázat--třeba v novinovém textu nebo blogu,--jak Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) obohatil jeho chápání komunistického režimu a--kromě několika rádoby „senzačních“ odhalení--přinesl nějaké nové informace, zaslouží si Cenu Pavla Žáčka. Ač má autor tohoto textu několik blízkých přátel jak ve vědecké radě ústavu, tak mezi lidmi, kteří se nyní angažují v jakési petici za odvolání nově zvoleného ředitele Jiřího Pernese, jenž dosavadního ředitele Žáčka nahradil, nezbývá mu než s pocitem jistého studu krčit rameny nad celým tím trapným děním.

 ÚSTR byl zřízen coby údajně vědecká instituce, jenže veškeré dění okolo něj jen dokazuje, že šlo o naprostou iluzi. Ústav byl od začátku především „kladivem na čarodějnice“, který zřídili politici a který politici také hodlají ovládat. Prohlášení představitelů Občanské demokratické strany, v reakci na výše zmíněnou petici, že se bude situací v ústavu zabývat Senát, jen tento stav věcí potvrzuje.

 I Rada ÚSTR, zvolená Senátem, v němž měla ODS většinu, se plete do dění v ústavu v míře nevídané--jako by byla ředitelem ona. Naposledy oznámila, že  prý nyní bude projednávat jakási personální rozhodnutí nového ředitele, která se jí nelíbí. K čemu je tedy ředitel, když si nemůže vybrat ani spolupracovníky?

 Samotný ředitel se vybíral ve vysoce zpolitizované atmosféře, a když se nakonec vybral někdo, kdo nesedí aktivistům a některým politikům, vypukla  v Radě válka. Teatrálně rezignují členové vědecké rady, navzájem se hádají bývalí disidenti, dělají se tiskové konference, bude zasedat Senát. Vědě a objektivnímu historickému bádání zdar!

 Osobně nevím, zda je lepší Žáček nebo Pernes. Vím ale jistě, že je mi úplně jedno, kdo v čele takto zřízeného a takto fungujícího ústavu stojí, protože ta instituce je vystavěná tak, aby nic objektivního nevybádala. A pokud „něco“ vybádá, koho to u nás zajímá, zejména když existuje důvodné podezření, že to je nejspíš na politickou objednávku?  I média zajímá „bádání“ ÚSTR, jen když se z archívů vynoří nějaké známější jméno, a mohou tedy několik dní skandalizovat nějakého chudáka, aby si s pomocí falešné morální paniky zvýšila náklad či sledovanost.

 Oč méně se v ÚSTR skutečně bádá, o to více se v něm válčí, když se jakobíni ve službách politiky se střetávají s lidmi, co mají opravdový zájem bádat. Takže i z ústavu někdo neustále teatrálně odchází a někdo do ústavu teatrálně přichází.

 O výše zmíněném Žáčkovi mohu říct jen tolik, že už před časem jsem v duchu tipoval, jak dlouho bude trvat, než revoluce sežere toto své dítko. Neboť ÚSTR pod jeho vedením byl i 20 let po pádu komunismu institucí rádoby revoluční. Těžko říct, čemu se zastánci Žáčka teď diví. Revoluční mentalita v podobě jakéhosi novodobého svazáctví logicky plodí revoluční, tedy nestandardní řešení.

 Stávajícímu řediteli Pernesovi nemám za zlé, že neuvedl v životopise studium VUMLu, nebo že údajně nesplnil jakási kritéria. Od toho, aby takové věci posoudila, je Rada ÚSTR. Ta rozhodla, jak rozhodla.

 Je typicky české, že se do jejího rozhodování pletou aktivisté a politici. V Česku totiž žádná instituce zřízená údajně kvůli tomu, aby zaručovala jakousi nezávislost na politice, nemůže nezávisle fungovat.

 Pernese jako člověka neznám, ale mám mu za zlé, že jim s tím nesekne. Že se mu chce v té trapné frašce vůbec účinkovat.

 Pokud je opravdu historik, měl by vědět, že o historii jde v tomhle ústavu až na posledním místě. Ať si Rada nebo Senát nebo grémium ODS klidně místo Žáčka do čela zvolí nějakého aktivistu nebo vysloužilého politika. Anebo ať povolají zpět Žáčka. Koho to proboha zajímá?

 Až tahle instituce začne nabízet informace, které jakýmkoliv způsobem osvětlí fungování komunistického režimu, možná bude zajímavé, kdo ten ústav vede. Jenže to se nemůže ve státní instituci, kontrolované politiky, stát. ÚSTR je užitečný pouze tím, že on sám bude v budoucnosti  studijním materiálem pro badatele, kteří budou mít zájem o patologické fungování takzvané české demokracie na začátku 21. století.