Nacházíte se zde: Úvod Politický zápisník / Political diary Koncentrák pro bezdomovce jako inspirace

Koncentrák pro bezdomovce jako inspirace

Tábor pro bezdomovce na okraji Prahy, jehož vytvoření posvětila městská rada v Praze na návrh radního za ODS Jiřího Janečka, je v plném souladu se stylem myšlení, který se prosadil v české politice i na celostátní úrovni ve volbách do Poslanecké sněmovny.

 Navzdory řečem o efektivitě a racionalitě v řešení problémů bezdomovců je smysl pražského řešení v podstatě stejný jako mnohá řešení navrhovaná současnou vládou, a  tudíž krystalicky jednoduchý: společnost nemá smysl integrovat (to je příliš namáhavé a nákladné), ale lepší je jí dezintegrovat (neboli atomizovat) do nejrůznějších sociálních ghett.

 Chudým je třeba dát co proto. Ať například dokazují, že si opravdu zaslouží sociální dávky, pokud ještě nějaké dávky budou.

 Bezdomovci, tedy ti nejchudší z nejchudších, mohou klidně být bezdomovci, ale ať nám, úspěšnějším, nekazí estetiku historického centra. Pěkně s nimi do koncentráku na nějakém příhodném místě! Zejména vhodný je prý pozemek za malešickou spalovnou . Děsivější symboliku si lze jen těžko představit, ačkoliv v zemi, kde premiér mluvíval o nocích dlouhých nožů, jsme zvyklí na ledacos.

 Je velmi pravděpodobné, že při pokračování tohoto trendu budou v ghettech velmi brzo žít i ti bohatí a nejbohatší. Jako je tomu v zemích třetího světa, nebo na některých místech Spojených států, kde neviditelná ruka trhu vládne bez omezení. Když totiž rozdíly mezi bohatými a chudými (relativně malý počet velmi bohatých lidí a dostatečně velký počet chudáků) překročí jistou hranici, nezbývá bohatým nic jiného, než žít v hlídaných, svým způsobem opevněných komunitách ze strachu před zločinem.

 Jelikož ideologie postupné dezintegrace (atomizace) společnosti je nyní tak populární, neměli bychom se zastavit jen u dělení na „facebookové mládí“ a neužitečné báby a dědy, nebo bezdomovce a domovce, ale bylo by se možné ve snahách očistit společnost od jevů, na než se „slušný“ člověk raději nedívá, Janečkovým plánem inspirovat.

 Lze například argumentovat, že spoustu místa ve středu města zbytečně zabírá magistrát, na nějž, zvlášť při všech těch řečech o masové korupci, není pěkný pohled. Proč by se civilizovaní turisté a „slušní“ Češi měli nechat obtěžovat všemi těmi vypasenými úředníky, co se přes den rojí okolo Mariánského náměstí nebo v okolí budovy v Jungmanově ulici, jejíž majitel je neznámý?

 Proč nevybudovat pro magistrát tábor někde u ďáblické skládky odpadu?

 Budovy magistrátu může pak zprivatizovat třeba nový náměstek ministra financí Barták, který má už s velkými tendry zkušenosti. Pokud by to nezvládal, lze přizvat bývalého ministra Řebíčka, jakož i schopné magistrátní úředníky, co vymysleli Open Card. Než se to podaří, může na vše dávat pozor bezpečnostní agentura ABL.

 Do tábora by se také mohla přestěhovat Poslanecká sněmovna a Senát. Protože vládní koalice má vynikající vztahy s velkopodnikatelem Zdeňkem Bakalou, který nešetřil milióny na podporu současných vládních stran před volbami, možná by připadal v úvahu bezplatný nájem pozemků v ostravsko-karvinském revíru, který Bakala vlastní. Nejenom by se tím výrazně pomohlo státním financím, ale vyřešil by se též problém bezplatného používání městské dopravy.

 A co pražský Hrad? Proč se mají turisté a „slušní lidé“ dívat na všechny ty úředníky a prezidenta, co si zarputile odmítá vyvěsit vlajku Evropské unie? Jen zabírají místo. Jako tábor pro environmentalistu Klause a jeho družinu by se nepochybně hodil nějaký pozemek za jadernou elektrárnou Temelín.

 Pokud by prezident trval na kopci, lze nabídnout Blaník, kam Václav Klaus vystoupal v den vstupu České republiky do EU. Coby vrchní velitel ozbrojených by se zároveň mohl tvářit, že má pod sebou skutečnou armádu.

 V Praze jsou také rozeseta všelijaká ministerstva, která též jenom zabírají místo. Například ministerstva obrany a zahraničí by se mohla při současné obnově silné orientace na Spojené státy přestěhovat do tábora v Brdech, nejlépe poblíž Trokavce, bude-li nejnovější americká základna právě tam.

 Ministerstvo práce a sociálních věcí by bylo bezpochyby možné sloučit, a pak přestěhovat společně s hospodářskou komorou. Ministr Drábek by tak nemusel několikrát za den převlékat kabáty. Jako místo pro tábor by se vzhledem k ministrově schizofrenickému oscilování mezi podnikatelem a nejvyšším úředníkem hájícím zájmy sociálně slabších hodila zahrada bohnické léčebny.

 Ministerstva, která spravuje firma Věci veřejné, zejména ta dopravy, školství a vnitra, by se docela jistě mohla přestěhovat do nějakého tábora na pozemcích bezpečnostní firmy ABL. Tím by si také nejrůznější ministerští náměstci pocházející z této firmy ušetřili dojíždění za kamarády.

 Pro ministerstvo zemědělství a reformované misterství životního prostředí se přirozeně nabízí skvělý pozemek hned vedle důležitého centra živočišné výroby-prasečáku v Letech. Pro ministerstvo zdravotnictví by se jistě dala někde v okolí postavit polní nemocnice.

 Pro úřad vlády by se velmi hodil skanzen v Rožnově. Premiér by to měl blízko domů, navíc politická ideologie, kterou vyznává, je svého druhu skazen, s kořeny někde v 18. století. Do skanzenu by se také mohl přestěhovat Úřad pro studium totalitních režimů, i když by vzhledem k bizarnímu chování této instituce by možná byla lepší již výše zmíněná zahrada v Bohnicích.

 Něco lepšího si snad zaslouží jen ti, co to všechno vymysleli. Ministr financí Kalousek a jeho tým by se tudíž mohli přestěhovat do nějakého tábora na pozemcích knížete Schwarzenberga, kterého Kalousek tak jako tak už kompletně duševně vyvlastnil.  Pokud by se Kalouskovi stýskalo po prezidentovi, jehož tolik obdivuje, je to z Orlíku do Temelína kousek.