Nacházíte se zde: Úvod Politický zápisník / Political diary Několik optimistických postřehů o volbách

Několik optimistických postřehů o volbách

Volal mi politický komentátor, kterého ctím a pravidelně čtu, že by ocenil, kdybych kromě zatím spíše skeptických názorů na výsledek voleb, nabídnul také několik pozitivních postřehů. Přiznám se, že se mi tak činí těžko, a to nikoliv proto, že vyhráli jedni a nevyhráli druzí.

 Domnívám se totiž, že problémy české politiky jsou mnohem hlubší, než aby je mohly vyřešit jedny volby. Psal jsem o tom koneckonců už v lednu 2010 v textu nazvaném „Volby nic nevyřeší“.

 Jelikož si ale zmíněného komentátora opravdu vážím, zde je můj seznam pozitiv.

  1. Porážka Občanské demokratické strany v Praze (arogantní způsob vládnutí a korupce se mají trestat).
  2. Odchod Jiřího Paroubka z čela sociální demokracie, navíc s noblesou. (Jakkoliv jsem byl kritický k démonizování Paroubka, jež překračovalo v některých médiích veškeré meze, Paroubek byl polarizující postavou a jeho odchod otevírá cestu k potřebným změnám v ČSSD).
  3. Noblesní reakce Petra Nečase na Paroubkovu rezignaci, jakož i Nečasova nabídka diskutovat o důležitých reformách i s opozicí. Že by končila stupidní politika „nulové tolerance“ na obou stranách politického středu?
  4. Že nevznikne vláda ČSSD s podporou komunistů je dobře.
  5. Že nevznikne vláda ČSSD se stranou Věci veřejné jako koaličním partnerem je také dobře, ať si spolupráci s VV klidně užijí jiní, dokud se VV tváří jako pravicová strana. Mají se na co těšit.
  6. Vykroužkování některých politiků, například Ivana Langera.
  7. Vyšší počet žen v Poslanecké sněmovně (možná by příště mohla být výzva ke kroužkování doplněna apelem, aby voliči dali preferenční hlasy především ženám).
  8. Možnost, že vznikne vláda se solidní většinou, takže voliči i komentátoři si budou moct konečně v praxi otestovat, zda zdrojem našich neduhů jsou především slabé vlády, jež nemohou mít koherentní (pravicový či levicový) program.
  9. Naděje, že vznik pravicové vlády a odchod „nenáviděného“ Paroubka umožní mladé „facebookové“ generaci vnímat politiku komplexněji. Možná před příštími volbami bude mladá generace u nás mnohem blíže názorovému spektru známému ze zemí na západ od nás.