Nacházíte se zde: Úvod Politický zápisník / Political diary Nezodpovězené otázky nad důchodovou reformou

Nezodpovězené otázky nad důchodovou reformou

Vláda, ekonomové a komentátoři podporující reformu důchodového systému v podobě vytvoření tzv. druhého pilíře, tedy soukromých kapitálových fondů, do kterých by se vyvedla část prostředků ze současného systému průběžného financování, uvádějí čtyři hlavní důvody, proč je prý reforma nutná.

Prvním je důvod demografický, tedy stárnutí populace a menší počty narozených dětí, které by mohly v produktivním věku financovat penze lidí ve věku důchodovém.

Důležité je prý i rozložení rizik do více pilířů, což má mimo jiné také neutralizovat důsledky zákonitého poklesu odvodů do státního pilíře v době krize.

Třetím důvodem je údajně nežádoucí zvyšování odvodů do státního systému penzijního pojištění, což by jej mohlo stabilizovat, neboť to by prý podvázalo růst ekonomiky.

Čtvrtým důvodem je prý možnost, zejména pro bohatší lidi, zvýšit si v podobě investic do soukromého důchodového pojištění výši důchodu.

Zní to logicky. Přesto se vynořuje řada otázek, na které jsme zatím neslyšeli jasné odpovědi. Zde jsou.

1. Jestliže Česká republika vydává na odvody do systému důchodového pojištění jen ekvivalent zhruba osmi a půl procenta HDP, zatímco průměr Evropské unie je téměř dvanáct procent, proč nelze současný deficit v systému průběžného financování důchodů a jeho stabilizaci řešit zvýšením odvodů? Když někteří ekonomové argumentují, že takové zvýšení by podvázalo ekonomický růst, proč vyšší odvody evidentně nepodvazují růst třeba v Německu nebo Polsku? A čím se ekonomicky liší případné vyšší odvody do průběžného systému od plošného zvýšení DPH na dvacet procent, které má financovat současnou reformu?

2. Je-li jedním z důvodů reformy obava, že by ani zvýšení odvodů do průběžného systému nevyřešilo problém stárnutí populace, proč neřešit tento problém postupným zvyšováním věku odchodu do důchodu (v závislosti na prodlužující se průměrné délce života) v kombinaci se zvyšováním odvodů do průběžného systému?

3. Jestliže vláda našla odvahu zvýšit plošně DPH na dvacet procent, což přinese státní pokladně šedesát miliard ročně navíc, proč nemohou být tyto peníze jednoduše použity na zaplacení současného schodku systému průběžného financování, který činí něco přes dvacet miliard korun, a zbytek na vytváření rezerv průběžného systému pro budoucnost, přičemž by se ještě klidně dostalo například i na financování úlev v platbách sociálního pojištění pro zaměstnavatele?

4. Proč, jak upozorňuje například ekonom Vladimír Pikora, řešit obavy z budoucího údajně rostoucího dluhu systému průběžného financování tím, že vytvoříme okamžitě obrovský dluh v podobě vyvedení prostředků z průběžného systému a také ho hned začneme splácet v podobě plošného zvýšení DPH? Není taková logika poněkud perverzní? Pikora mimo jiné tvrdí, že současný systém průběžného financování je podle propočtů jeho týmu i bez velkých změn stabilní dalších dvacet let.

5. Jak se budou vybírat fondy, kterým stát de facto „bezpracně“ přihraje desítky miliard? Máme v českém korupčním prostředí nějaké záruky, že „výběr“ těchto fondů nebude zmanipulován a že už jejich samotný výběr nepovede k další privatizaci, potažmo mafianizaci české politiky?

6. Mluví-li se o nutnosti diverzifikovat rizika, není pravdou, že v naprosté většině případů utrpěly v nedávné ekonomické krizi ztráty soukromé penzijní fondy, zatímco státní systémy zůstaly, až na výjimky, stabilní? Jinými slovy: dojde-li k opravdu velké krizi, je pravděpodobnější, že oslabí nebo zkrachují jako první státy nebo soukromé fondy?

7. V některých zemích vlády také podporují tzv. čtvrtý pilíř důchodového systému, což je podpora vlastního bydlení, protože vlastník bytu nebo domu nemusí platit na stará kolena nájem, popřípadě si může vypomoci pronájmem svého bytu nebo domu. U nás se snižuje podpora stavebnímu spoření, a ke všemu vyšší DPH zvýší ceny nemovitostí. Navíc: jak ovlivní trh s nemovitostmi plán vlády změnit zákoník práce tak, že bude možné řetězit pracovní úvazky na dobu určitou? Jelikož banky vyžadují při dávání hypoték dlouhodobou finanční stabilitu těch, kterým půjčují, nepovede toto opatření k výraznému omezení hypotečního trhu a tím i k podvázání stavebního průmyslu?

8. Jak upozorňuje Jan Keller, bude-li jako jedna z možností, jak investovat peníze do soukromých fondů, nabídnuta i konzervativní cesta investování do státních dluhopisů, neznamená to, že peníze, které stát věnoval soukromým fondům, budou tyto fondy i s úrokem opět půjčovat státu a že tento úrok opět zaplatí z daní občan?

9. Jestliže reforma představená vládou v podstatě nikterak nedopomůže nižším a středním příjmovým skupinám k výraznému zvýšení důchodů, proč jednoduše neliberalizovat současný systém dobrovolného připojištění, tedy tzv. třetí pilíř, který by umožnil, zejména bohatším lidem, zhodnotit jejich investice do takového systému více než dnes? Jinými slovy: proč vytvářet zcela nový systém, který zadluží celý stát včetně těch, kteří z toho budou mít při svých příjmech minimální nebo žádný užitek, když by bylo jednoduše možné učinit pro majetnější lidi atraktivnějším třetí pilíř, a zvýšením daní (ať už ve formě vyššího DPH, nebo obnovení progresivního zdanění, nebo ve formě zvýšení sociálního a penzijního pojištění) učinit zároveň dlouhodobě solventním systém průběžného financování?

Deník Referendum, 1.3.2011