You are here: Home Politický zápisník / Political diary Staří autoritáři v novém století

Staří autoritáři v novém století

Americká organizace Freedom House, která vydává každý rok zprávu o stavu demokracie, nově publikovala ve spolupráci s Radiem Svobodná Evropa analýzu Podkopávání demokracie: Autoritáři 21. století. Studie popisuje, jakými způsoby pět vlivných zemí - Čína, Írán, Pákistán, Rusko a Venezuela - brání rozvoji demokracie doma i v zahraničí. Samozřejmě by bylo možné mluvit v tomto kontextu i o dalších státech, ale těchto pět zemí má klíčovou geopolitickou váhu. Studie přináší pět zásadních zjištění.

1. Bohaté autoritářské režimy 21. století poskytují miliardy dolarů chudším autoritářským režimům a neliberálním demokraciím, zejména v Africe. Cílem je zvýšit vliv v oblastech, kde se nachází naleziště strategických surovin. Tento druh pomoci zároveň ztěžuje mezinárodní úsilí demokratizovat v chudších zemích vládnutí a redukovat korupci. Otázkou je, do jaké míry je zpomalování demokratického vývoje jen vedlejším efektem finanční pomoci a do jaké míry tyto režimy o řečené zpomalení aktivně usilují.

2. Že je oslabování demokratického vývoje v chudších autoritářských režimech spíše cílem bohatých nedemokratických zemí než jen vedlejším dopadem zahraniční pomoci, svědčí, že země jako jsou Čína a Rusko, aktivně problematizují a ztěžují práci mezinárodních organizací na poli ochrany lidských práv.

3. Autoritářské režimy také očerňují liberální demokracii a překrucují smysl tohoto pojmu v očích veřejnosti ve svých zemích i v zemích, kterým nabízejí finanční pomoc. Využívají k tomu často státem kontrolovaných médií nebo i médií v jiných zemích, která financují.

4. Tyto režimy také stále aktivněji využívají sofistikovaných technologií, které uživatelům ztěžují přístup k internetu nebo na něm omezují svobodnou diskusi. Aktivní v tomto směru jsou především Čína, Irán a Rusko.

5. Vlivné autoritářské režimy dále oslabují demokracii s pomocí vzdělávacích systémů ve svých zemích. Často záměrně vykládají historii skrze optiku nacionalismu a extremismu, čímž vytvářejí novou generaci lidí, kteří jsou nepřátelští k demokracii a podezřívaví k vnějšímu světu.