Nacházíte se zde: Úvod Politický zápisník / Political diary Topolánek nakonec odchází i neodchází. Co dál?

Topolánek nakonec odchází i neodchází. Co dál?

Výsledkem jednání výkonné rady Občanské demokratické strany je odstoupení Mirka Topolánka z čela jihomoravské kandidátky i z pozice volebního lídra ODS pro květnové volby do Poslanecké sněmovny. Topolánek zatím zůstává předsedou strany, v pozici volebního lídra ho nahradí Petr Nečas.

Výkonná rada tak donutila Topolánka alepsoň částečně k tomu, co odmítnul udělat po dvanáctihodinovém jednání grémia strany 23.března. Navzdory většinovému mínění v grémiu Topolánek odmítnul rezignovat na post strany v reakci na výroky pro gay časopis LUI, jež způsobily politický a  mediální skandál.

Odstoupení Topolánka v sobě ovšem skrývá pro ODS mnohá rizika. Tak především odchod Topolánka z čela ODS není kompletní, Topolánek odchází i neodchází. I když je nyní jeho další působení ve funkci předsedy strany jen otázkou času, neodstoupí-li do voleb, nejlépe do několika dnů, dvojkolejnost ve vedení strany se ODS vymstí, neboť snižuje její čitelnost.

 ODS navíc zůstává i po nástupu Petra Nečase hluboce rozštěpená. Nečas patřil do topolánkovského tábora, který dlouhodobě soupeří s hradní skupinou okolo pražského primátora Pavla Béma. První místopředseda strany David Vodrážka, který vzešel z pražské politiky, byl Nečasem takříkajíc přeskočen, což napjaté vztahy mezi dvěma mocenskými skupinami nikterak nezlepší. Hned po zasedání grémia 23. března, po jehož skončení Topolánek oznámil, že zůstává ve funkci předsedy strany, se Vodrážka názorově tvrdě střetl s Ivanem Langerem, který patřil dlouhodobě k nejvěrnějším Topolánkovým spojencům.

 Ještě před tím, než Topolánek pod tlakem výkonné rady rezignoval, stačil navíc vyprovokovat předsedu Senátu Přemysla Sobotku k demonstrativnímu odchodu z vedení strany tím, že ho nařknul ze spiklenectví. Pokud Nečas nedokáže poměrně rychle najít k Sobotkovi a dalším politikům, kteří se k jeho kritice Topolánka připojili, cestu, bude stranu rozdělovat i tento příkop.

 Zajímavé je, že stranou největších sporů se držel Petr Gandalovič, který se s Topolánkem dostal do sporu na konci minulého roku. Kam nyní v nečitelné ODS patří on a lidé s ním spříznění, není jasné.

 Sporům v ODS přitom není konec, protože na duben byl svolán mimořádný sněm pražské ODS, který by se měl zabývat i osudem Pavla Béma.

 Nečas by mohl straně pomoci v její svízelné situaci pouze za předpokladu, že všechny výše zmíněné skupiny složí do voleb zbraně a ODS se vnitřně semkne. Jenže situace uvnitř strany je natolik vyhrocená a napjatá, že si lze klid zbraní jen těžko představit. Sám Nečas je příliš jasně identifikován coby příslušník Topolánkovy skupiny.

 Existuje též závažný problém s optikou, jejímž prostřednictvím voliči sledují politické strany. Kdyby se ODS rozloučila s Topolánkem kompletně a postavila místo něj Nečase nebo někoho jiného nejen do čela volebního týmu, ale také do čela strany, bylo by jasně srozumitelné, co se stane po volbách v případě, že bude strana sestavovat vládu.

 Jinými slovy, za normálních okolností se rozumí samo sebou, že premiérem země se stává předseda strany, která zvítězí ve volbách. Topolánek, pokud zůstane ve funkci předsedy strany, se ovšem premiérem už stát nejspíš nemůže. Je tedy kandidátem ODS na premiéra Petr Nečas? Nebo bude ODS řešit tuto otázku až po případně vyhraných volbách?

 Toto není triviální záležitost a ODS by ji měla vyřešit jasně co nejdříve. Mnoho voličů se totiž rozhoduje nejenom podle sympatií ke straně či programu, ale také na základě určité představy, kdo konkrétně zemi povede po volbách ve funkci předsedy vlády. Neujasněná vnitř situace v ODS přitom bude činit poněkud nevěrohodným i případné ujišťování, že příští vládu by v případě volebního vítězství sestavoval nikoliv předseda strany Topolánek, ale volební lídr Nečas.

 Leckoho totiž napadne, že stejně jako současnou krizi odstartovaly vyhlídky na volební porážku, může další krizi ve straně tak vnitřně nejednotné odstartovat například soupeření o místo na slunci v případě málo kým očekávaného volebního úspěchu. K dokreslení výše řečeného lze nabídnout pzrávu ČTK: : Nečas prohlásil, že je v případě výhry připraven ujmout se funkce premiéra. Podle prvního místopředsedy strany Davida Vodrážky je ale o podobných věcech předčasné mluvit. "Budeme o tomto jednat, není to tak, že bychom si rozdělovali medvěda, který ještě běhá v lese," poznamenal.

Zdá se prostě, že krize v ODS hned tak neskončí.